Praktikum atomové fyziky (na Karlově) nabízí:

Klasické experimenty, jako:

• fotoelektrický jev, popsaný Heinrichem Hertzem v roce 1887, následně vysvětlený Albertem Einsteinem v roce 1905 (za což dostal Nobelovu cenu v roce 1921)
• Zeemanův jev – pozoroval Pieter Zeeman v roce 1896 (Nobelova cena 1902)
• Stern-Gerlachův experiment – provedený v roce 1922 Waltherem Gerlachem a Otto Sternem (Nobelova cena za fyziku v roce 1943)
• Franck-Hertzův experiment (realizovaný v roce 1914, Nobelova cena 1925)
• určení měrného náboje elektronu z dráhy svazku v elektrickém a magnetickém poli

Použití moderních metod ke studiu materiálů a tkání:

• princip a použití nukleární magnetické rezonance (NMR)
• využití metod skenovací elektronové mikroskopie pro studium strukturních parametrů krystalických látek a chemického složení povrchů materiálů pomocí analýzy rentgenových spekter
• využití rentgenové difrakce pro studium krystalických materiálů
• použití fourierovské infračervené spektroskopie

Praktikum jaderné fyziky (v Tróji) nabízí:

• Ukazujeme techniky detekce záření, které pochází z jaderných přeměn, z urychlovačů částic nebo z kosmického záření.
• Představujeme celou paletu základních typů detektorů. Plynové detektory ionizační komora, Geiger-Mullerův detektor; scintilační - plastové a krystalické; polovodičové - křemíkové i germániové, chlazené kapalným dusíkem.
• Kromě vědeckých aplikací vysvětlujeme i principy využití jaderných metod v medicíně nebo v průmyslu, geologii, …
  • Pozitronová emisní tomografie (PET),
  • Analýza prvkového složení vzorku (adaptace metody PIXE).
• Vyzkoušíte si software pro počítačové modelování detekce částic z urychlovače komplexním detektorem (TileCal), jaký se používá v moderních částicových experimentech (například ATLAS v CERN).
• Zpracujete si vzorek dat z detektoru ATLAS, ve kterém lze objevit částici Higgsův boson.
• Kromě odborníků s dlouholetou zkušeností, velká část vyučujících jsou doktorandi, pracující v různých prestižních zahraničních laboratořích a jsou jen o pár let starší než studenti, takže si s nimi budete dobře rozumět.

• (A0) Studium spekter záření gama polovodičovým spektrometrem.
• (A1) Objevování částic v detektoru ATLAS v CERN.
• (A2) Studium plynových detektorů.
• (A3) Identifikace prvků na základě jejich charakteristického rentgenového záření.
• (A4) Totální účinný průřez interakce gama záření - absorpční koeficient záření gama pro některé elementy.
• (A5) Spektrometrie záření α.
• (A6) Simulace průchodu částic hadronovým kalorimetrem.
• (A7) Pozitronová emisní tomografie.
• (A8) Absorpce beta záření.

• (A9) Studium fotoelektrického jevu. Určení Planckovy konstanty.
• (A10-A) Pulzní metoda NMR (část základní).
• (A10-B) Studium relaxací NMR v roztocích (část nadstavbová).
• (A11) Prostorové kvantování magnetického momentu atomu (Sternův-Gerlachův experiment).
• (A13) Určení měrného náboje elektronu z charakteristik magnetronu.
• (A14) Studium statistických jevů při jaderném rozpadu Geigerovým Müllerovým detektorem.
• (A15) Studium atomových emisních spekter.
• (A16) Měření resonančního a ionizačního potenciálu rtuti. Franckův-Hertzův pokus.
• (A17) Zeemanův jev.
• (A18) Určení strukturních parametrů krystalických látek metodami skenovací elektronové mikroskopie (SEM).
• (A19) Rentgenografické difrakční určení mřížového parametru známé kubické látky.
• (A20) Fourierovská infračervená spektroskopie.
• (A21) Studium rentgenových spekter.
• (A22) Určení krystalové struktury z práškového rentgenového difrakčního záznamu.
• (A23) Určení měrného náboje elektronu z trajektorie ve zkřížených polích.
• (A24) Určování chemického složení materiálů pomocí energiově disperzní analýzy rentgenových spekter.