Studijní text

1. Změřte V-A charakteristiky magnetronu při konstantním magnetickém poli. Rozsah napětí na magnetronu volte 0-200 V (s minimálním krokem 0,1-0,3 V v oblasti skoku). Proměřte 10-15 charakteristik v rozsahu magnetizačních proudů 0 - 2 A.
2. Pro každou naměřenou charakteristiku (při daném magnetickém poli) určete hodnotu kritického napětí (např. numerickou derivací). Získané hodnoty zpracujte graficky (použijte závislost kritického napětí na druhé mocnině magnetizačního proudu, absolutní člen získané lineární závislosti interpretujte jako kontaktní rozdíl potenciálů U_K mezi materiály katody a anody) a ze směrnice určete měrný náboj elektronu. Diskutujte přesnost výsledku.
3. Z naměřeného souboru dat vytvořte jeden graf závislosti anodového proudu magnetronem I_A na magnetické indukci B při konstantním anodovém napětí U_A a popište jej. Rozmyslete si předem, jak musí být zvolené magnetizační proudy při měření anodových charakteristik, aby bylo možné určit sklon této charakteristiky v okolí kritické magnetické indukce B_kr.

Poznámka 1: Neopomeňte uvést vztah pro určení měrného náboje ze směrnice uvedené závislosti!

Poznámka 2: Vakuum v magnetronu není dokonalé. Pokud mají emitované elektrony v „magnetické pasti“ (B > B_kr) dostatečnou enrgii (od cca 50 eV), může dojít k ionizaci zbytkových plynů v elektronce a objeví se měřitelný proud v oblasti (U_A < U_kr), kde by magnetronem ještě proud protékat neměl. Tento jev je tím výraznější, čím je energie elektronů vyšší.