Studijní text

1. Zkontrolujte vakuum v aparatuře a při dosažení potřebného vakua zprovozněte detektor atomů draslíku a pícku. Sledujte zbytkový proud detektoru a v případě potřeby vyčistěte povrch emisní elektrody doporučeným postupem.
2. Umístěte detektor do maxima nevychýleného svazku (poloha 5,70 indikátoru otáček) a sledujte nárůst intenzity svazku s teplotou (použitý rozsah nanoampérmetru je 0,1nA). Při dosažení teploty 180^oC ohřev pícky zastavte (pro stabilizaci této teploty je nyní potřebné střídavé napětí kolem 6,5V). Překontrolujte, že je napětí z detektoru kolem 0,2V (nebo více).
3. Pomocí programu Stern-Gerlach proměřte prostorový profil atomového svazku při nulovém magnetickém poli.
4. Tímtéž programem proměřte profily při magnetizačních proudech 250 mA (B=0,175T), 350 mA (B=0,265T), 500 mA (B=0,383T), 700 mA (B=0,530T) a 1000 mA (B=0,675T).
5. Naměřené hodnoty rozštěpení svazku vyneste do grafu závislosti ∂B/∂z na veličině q = 3u_e - C/u_e (podle vztahu (15) a obr. 8 studijního textu) a regresí určete hodnotu Bohrova magnetonu. Diskutujte přesnost metody a citlivost na vynechání některých hodnot. Pozor - nezapomeňte ve vztahu (3) nahradit koeficient 0,968 aktuální hodnotou 0,94±0,02!

Převod otáček N na napětí Ux (osa x) není lineární. Pro zpětný převod (z napětí Ux na otáčky N) použijte polynom 5. stupně s koeficienty A₅=8,54 ; A₄=-36,15 ; A₃=53,3 ; A₂=-35,6 ; A₁=22,9 a A₀=-0,27. Nezapomeňte, že 1 otáčka ovládacího šroubu posune detektor o 1,8mm!

Při současné adjustaci není svazek atomů v aparatuře dokonale rovnoběžný s její osou. Průměrný gradient magnetického pole na celé dráze svazku mezi pólovými nástavci je tak nižší, než odpovídá předpokladům, uvedeným v kapitole ii) studijního textu. Pro jeho určení je nutné ve vztahu (3) upravit koeficient 0,968 na 0,94±0,02 !