Studijní text

1. Změřte radiometrické a fotometrické vlastnosti světelného zdroje č. 1.
   1. Spektroradiometrem změřte spektrální závislost intenzity vyzařování do jednoho vybraného směru ve vzdálenosti 20 cm od zdroje v jednotkách W.m^-2.nm^-1. Vypočítejte intenzitu ozařování v jednotkách W.m^-2.
   2. Spektroradiometrem změřte ve stejném směru a vzdálenosti od zdroje spektrální závislost osvětlení v jednotkách lx.nm^-1. Vypočítejte osvětlení v jednotkách lx.
   3. Zpracováním naměřených spekter zkonstruujte křivku spektrální citlivosti aparatury a porovnejte ji se známou křivkou spektrální citlivosti průměrného lidského oka. Stanovte světelnou účinnost zdroje v jednotkách lm.W^-1. Vypočítejte světelný tok zdroje v jednotkách lm. Stanovte účinnost zdroje danou poměrem světelného (resp. zářivého) výkonu a elektrického příkonu v jednotkách lm/W (resp. %).
   4. Změřením osvětlení luxmetrem v různých vzdálenostech od světelného zdroje stanovte jeho svítivost do stejného směru, který byl použit pro předchozí měření.
   5. Proměřte fotometrický diagram světelného zdroje a jeho zpracování použijte k diskusi předchozích výsledků.
2. Obdobným postupem změřte radiometrické a fotometrické vlastnosti světelného zdroje č. 2.
3. Srovnejte změřené parametry obou světelných zdrojů a diskutujte rozdíly. Výsledky porovnejte i s údaji od výrobců zdrojů.

Základní vztahy a klíčová slova:

Fotometrické a radiometrické veličiny, svítivost a zářivost, světelný a zářivý tok, intenzita vyzařování a spektrální intenzita vyzařování, osvětlení, jas, světelné zdroje anizotropní, izotropní, Lambertův zákon, kosinový zářič

Pokyny k měření

Křivka spektrální citlivosti normálního lidského oka (podle ISO 23539 / 2005)

Fotodokumentace k úloze (verze pro distanční zpracování LS 2020/2021)