V předcházejících kapitolách byla podrobně diskutována invariance elektrického náboje vůči pohybu. Bylo ukázáno, že elektrický náboj je veličina nezávislá na pohybu jeho nositele, takže například účinky libovolného elektrostatického pole na daný náboj jsou nezávislé na pohybu tohoto náboje. Platnost zákona invariantnosti elektrického náboje, který je jedním z nejobecnějších fyzikálních zákonů, umožňuje měřit náboj nezávisle na jeho pohybu, a dovoluje tudíž kvantitativně sledovat jeho pohyb.
V této kapitole započneme studovat jevy, které nastávají při přemisťování náboje. To znamená, že se budeme zabývat jednak popisem samotného pohybu náboje, jednak budeme studovat jeho příčiny a fyzikální projevy. Od elektrostatiky přejdeme tedy k elektrodynamice. Omezíme se však na stacionární přiblížení, tj. na situaci, kdy příslušné makroskopické veličiny nezávisí explicitně na čase. Na rozdíl od kapitoly 2 budeme vycházet z experimentálních poznatků získaných na makroskopických soustavách, které budeme zobecňovat. Budeme tedy induktivním postupem budovat makroskopickou teorii stacionárních elektrických (a magnetických) jevů.