V předchozí kapitole byly zavedeny pojmy makroskopického elektrického a magnetického stacionárního pole. Tato pole popisují fyzikální projevy elektrických nábojů i v situaci, kdy jsou tyto náboje v makroskopickém pohybu vůči pozorovací soustavě souřadnic (tj. realizují-li elektrický proud), avšak pouze za předpokladu, že příslušné charakteristiky soustavy (proudová hustota, intenzita elektrického pole, magnetická indukce, hustota náboje aj.) nejsou závislé na čase.
Jak uvidíme v této a následující kapitole, jsou uvedená omezení fyzikálně podstatná, neboť časová závislost elektrického a magnetického pole přináší jevy, které musí být z hlediska klasické fyziky považovány za nové, nezávislé experimentální poznatky. V průběhu této kapitoly se budeme zabývat vlastnostmi časově proměnného elektrického a magnetického pole za předpokladu jistého omezení. Budeme předpokládat, že časové změny prostorového rozložení nábojů jsou vždy dostatečně pomalé, takže je možné zanedbat druhý člen v obecné rovnici kontinuity proudu (3.15) . Budeme tedy předpokládat, že i pro časově závislou hustotu proudu j ( r , t) platí rovnice kontinuity ve tvaru (3.17) , který je vlastní stacionárnímu přiblížení.
Uvedené přiblížení je velmi důležité pro různé technické aplikace a nazývá se kvazistacionárním přiblížením. Je zřejmé, že stacionární elektrické a magnetické pole může být chápáno jako speciální případ pole kvazistacionárního.