zobrazit předchozí rok (2019/2020), další rok (2021/2022)
POZOR! Neprohlížíte aktuálně vyhlášená témata.
Katedra fyziky povrchů a plazmatu vypisuje pro školní rok
2020/2021 následující témata bakalářských prací.
Zájemce prosíme, aby se zapisovali v sekretariátu KFPP ve 2. patře KO Troja.
Vedoucí: RNDr. Viktor Johánek, Ph.D. - A133, tel. 2333
Anotace:
Tenkovrstvé materiály se strukturami v rozměrech řádu nanometrů vykazují často zajímavé vlastnosti odlišné od objemových a poskytují široký prostor pro „vyladění“ na požadované vlastnosti. V případě využití jako katalyzátoru jsou podstatné souvislosti mezi fyzickou strukturou materiálu, elektronickou interakcí jeho jednotlivých složek a interakcí povrchu s okolními molekulami. Podrobné znalosti tohoto typu jsou typicky získávány prostřednictvím kombinace tzv. modelových experimentálních studií a teoretických výpočtů. Potřebnou vazbu mezi zjištěnými elementárními jevy a skutečným chováním reálných systémů pracujících v méně ideálních a hůře definovaných podmínkách pak můžou zprostředkovat tzv. operando metody, které dovolují pozorovat reakce v jejich průběhu za realistických podmínek na stále ještě poměrně dobře definovaných površích.
Předmětem této práce bude primárně využití kombinace infračervené vibrační spektroskopie (RAIRS) a hmotnostní spektrometrie (QMS) ke sledování průběhu chemických reakcí na heterogenní katalyzátorech založených na kombinaci přechodových kovů (příp. jejich slitin) a tzv. reducibilních oxidů. Konkrétní typ vzorků a studovaných reakcí budou aktuálně vybrány v návaznosti na probíhající výzkum ve skupině fyziky povrchů. Měření reaktivity dle potřeby doplní charakterizace vzorků pomocí prvkové a chemické analýzy (metodou rentgenové fotoelektronové spektroskopie, XPS) a rastrovací elektronové mikroskopie (SEM).
V případě zájmu uchazeče se počítá s možností pokračovat na projektu v rámci navazující diplomové práce.
Vedoucí: Doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc. - A325, A327, A332, tel. 2336, 2342, 2346
Anotace:
Atomy Al deponované ve vakuu na povrch Si(100)2×1 se díky anizotropii jeho rekonstrukce spontánně uspořádávají do jednorozměrných přímých atomárních řetízků podobně jako další kovy III a IV skupiny (In, Ga, Sn, Pb). Vzhledem k možným aplikacím v polovodičových technologiích se tyto struktury kovů na daném povrchu intenzivně studují mnoho let hlavně pomocí techniky skenovací tunelové mikroskopie (STM). Ve srovnání s ostatními kovy se při růstu řetízků Al objevují některé anomálie v morfologii i v zobrazování pomocí STM, které se dosud nepodařilo objasnit.
Ve skupině tenkých vrstev je tento růst intenzivně zkoumán a z analýzy dat vychází potřeba několika cílených měření, které by společně s již provedenými výpočty mohly podstatně přispět při hledání příčiny zvýšeného členění řetízků na sice lineární segmenty, ale s „diagonálním“ spojením a objasnění různého zobrazování atomárních dimerů v řetízku - zdánlivě v rozdílné výšce nad povrchem.
Vedoucí: Doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc. - A325, A327, A332, tel. 2336, 2342, 2346
Anotace:
Ftalocyaniny (Pc) s atomem různých kovů a případnou substitucí vodíkových atomů fluorem ve vnějších cyklech tvoří na kovem pasivovaných površích křemíku planární dvourozměrné struktury zajímavé pro molekulární elektroniku. Studium růstu a morfologie se opírá o experimentální data získaná zejména pomocí skenovací tunelové mikroskopie (STM), která dokáže zobrazit povrch pevné látky s atomárním rozlišením. STM lze využít také pro zkoumání povrchové elektronové struktury a pro záznam povrchových procesů.
Téma práce vychází z řady výsledků získaných v laboratoři STM během studia ftalocyaninů na kovem (In, Sn, Tl) pasivovaných površích Si. Molekuly Pc jsou při pokojové teplotě na pasivovaných površích značně pohyblivé a stabilně se adsorbují výlučně na povrchových defektech. Pro zkoumání mechanismu samouspořádání a stability adsorpce je potřebné mít informaci o vazbě molekuly k povrchu. Po depozici molekul na povrch při snížené teplotě je možné pomocí STM zobrazovat a zkoumat již nepohyblivé molekuly nebo jejich „zpomalené“ přeskoky mezi adsorpčními pozicemi. Pro depozici molekul se využívá vakuové napařování. Pro daný experiment je vycloněný molekulární svazek namířený na vzorek umístěný v pozici pro měření pomocí STM. Depozice „pod hrot“ v optimálním případě umožňuje snímání povrchu i během napařování.
Vedoucí: Doc. RNDr. Pavel Kocán, Ph.D. - A330, A327, A332, tel. 2349, 2342, 2346
Anotace:
Kvazičástice polaron, tvořená přebytečným nebo chybějícím elektronem lokalizovaným interakcí s krystalickou mříží [1], v mnoha případech určuje vlastnosti materiálu – např. přenos náboje, magnetismus, nebo katalytické schopnosti. Perovskity (ABO3) představují v současné době široce studovanou skupinu materiálů díky variabilitě jejich vlastností dosažitelné kombinacemi atomů A a B [2]. Nejnovější výsledky ukazují, že při vhodné volbě perovskitu je možné na jeho povrchu vytvořit dostatečně stabilní mrak polaronů injektováním náboje z ostrého hrotu. Dynamika polaronů odráží jejich vzájemnou elektrostatickou interakci a pohyblivost v materiálu, tedy vlastnosti klíčové pro obecné porozumění chování polaronů v pevných látkách.
Chování polaronů bude simulováno pomocí kinetického Monte Carlo (KMC) modelu, založeného na náhodných procesech s ohledem na dalekodosahovou interakci mezi všemi polarony v uvažovaném systému. Simulace budou navázány na probíhající nízkoteplotní KPFM (Kelvin probe force microscopy) experimenty, žádoucí je účast studenta na těchto experimentech.
Vedoucí: Doc. RNDr. Pavel Kocán, Ph.D. - A330, A327, A332, tel. 2349, 2342, 2346
Anotace:
Vodíkové vazby mezi organickými molekulami mají za následek vznik vysoce uspořádaných molekulárních struktur, jak je známo z chemie živých organismů. Na površích krystalů tyto vazby umožňují růst 2D molekulárních sítí [1-3], které mohou být základem molekulární nano-elektroniky budoucnosti.
Technika difrakce pomalých elektronů (LEED) je velmi efektivní pro zobrazení periodických struktur na povrchu pevné látky [4]. V rámci bakalářské práce bude použita tato technika pro studium růstu molekulárních sítí na povrchu křemíku pasivovaném kovovou vrstvou. Technika LEED bude doplněna experimenty na řádkovacím tunelovém mikroskopu (STM), který umožní atomární rozlišení v reálném prostoru [4].
Vedoucí: Doc. RNDr. Pavel Sobotík, CSc. - A326, A327, A332, tel. 2250, 2342, 2346
Anotace:
Formování uspořádaných 2D supramolekulárních sítí, které mohou být dále funkcionalizovány vhodnými molekulami či atomy, představuje slibný trend vedoucí k potenciálním aplikacím v molekulární elektronice/spintronice, katalýze, separační technologii či detekci molekul. Pro integraci těchto technologií do současné polovodičové technologie je stále intenzivněji studována problematika uspořádaného růstu organických molekul na pasivovaných polovodičových površích. Pro vytváření sítí se využívají vhodné planární molekuly vázané vazbami kov-ligand či vodíkovými vazbami, deponované na definované povrchy v ultravakuových podmínkách. Pro jejich charakterizaci je důležité mít možnost zkoumat v atomárním měřítku jednak strukturu sítí, jejich elektronické vlastnosti a také interakce mezi jednotlivými molekulami i mezi molekulami a povrchem. Jako nezastupitelný nástroj se nabízí tunelový mikroskop (STM), který umožňuje atomární zobrazení zkoumaných struktur i charakterizaci jejich elektronických vlastností.
Cílem práce je definovaná depozice vybraných molekul na kovem pasivovaný povrch křemíku (např. In/Sn-Si(111)) a následná charakterizace vzniklých supramolekulárních vrstev pomocí tunelové mikroskopie a spektroskopie.
Vedoucí: Mgr. Martin Setvín, Ph.D. - A331, tel. 2310
Anotace:
Štípání ve vakuu je jednou z metod přípravy čistých nerekonstruovaných povrchů. Zatímco pro řadu materiálů se jedná o triviální úkon (NaCl, MgO, Si), štípání perovskitů je spojeno se zajímavými jevy [1,2]. Cílem této bakalářské práce je zvládnout štípání vhodného nového perovskitu (např. BaTiO3, KNbO3, LiNbO3) a charakterizovat jeho povrch s atomární přesností pomocí kombinovaného AFM/STM [3]. Získané výsledky by měly sloužit jako základ pro další zkoumání fyzikálních a chemických vlastností těchto materiálů. Dalším aspektem práce je pochopení fyzikálních principů, které určují morfologii výsledného povrchu.
Vedoucí: Doc. Mgr. Iva Matolínová, Dr. - A125, tel. 2241, 2252, 2734, 2732
Anotace:
Oxidu ceru je velmi zajímavým materiálem pro řadu odvětví, od katalýzy po biomedicínu. Téměř všechny jeho aplikace jsou postaveny na využití náchylnosti oxidu ceru ke snadné oxidaci a redukce. Tato povrchová katalytická aktivita CeO2 souvisí s přepínáním mezi oxidačními stavy ceru Ce4+ a Ce3+ a schopností absorbovat či uvolňovat kyslík z míst blízko povrchu.
V rámci této bakalářské práce se zaměříme na studium elektronové struktury modelových tenkých epitaxních vrstev oxidu ceru při interakci s molekulami methanolu pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie.
Cílem práce bude zjistit, jak interakce methanolu ovlivňuje koncentraci kyslíkových vakancí na povrchu oxidu ceru, které je doprovázeno změnami v oxidačních stavech Ce4+ a Ce3+, a jaké druhy vazeb na povrchu lze pozorovat v teplotním oboru do 700 K.
Vedoucí: Mgr. Ivan Khalakhan, Ph.D.
Konzultant: RNDr. Kateřina Veltruská, CSc. - A131, A132, tel. 2243, 2734, 2732, RNDr. Milan Dopita, Ph.D.
Anotace:
V mnoha katalytických reakcích bimetalické slitiny často vykazují vyšší aktivitu než jejich monometalické protějšky. Takové zvýšení aktivity je přičítáno modifikaci struktury katalyzátoru, což je příznivější pro interakci s reakčními meziprodukty. Mezi bimetalickými katalyzátory byly slitiny platiny s nízkonákladovými 3d přechodovými kovy úspěšně použity v palivových článcích s polymerní membránou (PEMFC).
Kontrola struktury a složení bimetalických katalyzátorů umožňuje ladění jejich katalytické aktivity k vybrané reakci. Toho lze dosáhnout jejich tepelným žíháním. Lepší pochopení teplotně závislé dynamiky struktury bimetalického katalyzátoru je předpokladem pro vývoj účinného katalyzátoru pro vodíkové palivové články.
V této práci budou katalyzátory Pt-Cu s různým složením (Pt3Cu1, Pt1Cu1, and Pt1Cu3) připraveny metodou magnetronového naprašování ze dvou jednotlivých terčů: platiny a mědi. Změny chemického složení a struktury slitin Pt-Cu v závislosti na teplotě bude charakterizován in situ pomocí rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS) a rentgenové difrakce (XRD).
Cílem práce bude důkladně prozkoumat restrukturalizaci bimetalických slitin Pt-Cu vyvolaných tepelným žíháním a získat komplexní strukturální a kompoziční informace.
Vedoucí: Mykhailo Vorokhta, Ph.D.
Konzultant: Mgr. Ivan Khalakhan, Ph.D.
Anotace:
Navrhovaná bakalářská práce bude zaměřena na studium mechanizmů chemické interakce vodní páry a bimetalického katalyzátoru na bázi Pt-Cu. Jedná se o katalyzátor s vysokým potenciálem pro použití na katodové straně vodíkového palivového článku, kde probíhá redukce kyslíku (ORR reakce) produkující vodu. A proto je velmi důležité zjistit, nedochází-li k podstatným změnám ve složení a chemickém stavu katalyzátoru Pt-Cu při jeho interakci s vodní parou v závislosti na teplotě. Tenkovrstvé katalyzátory Pt-Cu připravované metodou magnetronového naprašování se budou studovat metodou vysokotlaké rentgenové fotoelektronové spektroskopie (NAP-XPS). Jedná se o jediné zařízení tohoto typu v celé České republice, na světě jich funguje pouze několik desítek. Tato moderní povrchová analytická technika umožňuje získání kompletní informace o adsorbátech vyskytujících se na povrchu katalyzátoru a chemickém stavu povrchu katalyzátoru přímo za podmínek blízkých reálným pracovním podmínkám palivového článku. Cílem práce bude získat základní a praktické znalostí o mechanismech interakce mezi vodní parou a katalyzátorem Pt-Cu, které by v budoucnu pomohly vyvinut vysoce aktivní a stabilní ORR katalyzátor pro palivové články.
Vedoucí: Mykhailo Vorokhta, Ph.D.
Anotace:
Navrhovaná bakalářská práce bude zaměřena na studium nových nanomateriálů vysoce účinných pro chemorezistivní detekci alkoholů pomocí metody vysokotlaké rentgenové fotoelektronové spektroskopie. Jedná se o jediné zařízení tohoto typu v celé České republice, na světě jich funguje pouze několik desítek. Tato moderní povrchová analytická technika umožňuje získání kompletní informace o přítomnosti adsorbátů a chemickém stavu povrchu citlivostní vrstvy, a to přímo za podmínek blízkých reálným pracovním podmínkám plynového senzoru (300 °C, vysoký tlak okolního plynu). Cílem práce bude získat základní a praktické znalosti o mechanismech interakce mezi etanolem a detekujícími materiály ve vztahu k jejich nanomorfologii a složení, které by v budoucnu pomohly vyvinut plynový senzor s vysokou citlivostí a selektivitou vůči alkoholům.
Vedoucí: RNDr. Peter Kúš, Ph.D.
Anotace:
Magnetrónové naprašovanie je jednu z najrozšírenejších a najuniverzálnejších metód depozície tenkých nanoštruktúrovaných vrstiev. Jeho výhody spočívajú predovšetkým vo variabilite depozičných rýchlostí, výbornej adhézii vrstiev, možnosti operácie pri izbovej teplote, možnosti prípravy rôznych zmesných štruktúr, ako aj schopnosti deponovať jak vodivé, tak aj nevodivé materiály. Zmenou podmienok počas depozície, typicky tlaku, privedeného výkonu, či teploty substrátu, je možné docieliť rôznej morfológie vrstvy pri jej rovnakom chemickom zložení. Cieľom práce bude zoznámiť sa s fungovovaním depozičného zariadenia obsahujúceho tri balancované magnetróny a pripraviť sériu tenkovrstvých irídiových katalyzátorov prášných pri diametrálne odlišných parametroch, pričom ich chemický stav a hrúbka bude zachovaná. Následne sa pomocou skenovacej elektrónovej mikroskopie bude pozorovať miera odlišnosti ich morfológie. Záverom sa vzorky s najrôznorodejšou morfológiou zmerajú v článku elektrolyzéru vody, ktorý využíva irídium, ako katalyzátor jednej zo svojích polreakcií. Ukáže sa teda, ako významne je samotná morfológia vrstvy schopná ovplyvniť účinnosť takéhoto elektrochemického zariadenia, ktoré je kľúčovým pre fungovanie vodíkového hospodárstva.
Vedoucí: RNDr. Peter Kúš, Ph.D.
Konzultant: RNDr. Kateřina Veltruská, CSc. - A131, A132, tel. 2243, 2734, 2732
Anotace:
V souvislosti s narůstajícími počty zdrojů obnovitelné energie vzniká potřeba uskladnění přebytečné elektrické energie. Jednou z možností je přeměna elektrické energie v energii chemickou. K tomuto účelu je možné použít elektrolýzu vody v zařízení s protonově vodivou membránou (PEM-WE) za vzniku vodíku, který lze uskladnit a v budoucnu přeměnit zpět v energii elektrickou pomocí technologie palivových článků.
Ve skupině nanomateriálů již několik let probíhá výzkum naprašovaných katalyzátorů s obsahem Ir, Pt a Ru, vhodných pro PEM-WE, se snahou minimalizovat množství těchto vzácných kovů. Katalyzátory mají složitou strukturu a morfologii a je obtížné objasnit děje probíhající na jejich povrchu. K tomu slouží tzv. modelové katalyzátory – zjednodušené a velmi dobře definované systémy.
V rámci této práce budou katalytické systémy na bázi Ir a Pt či Ru deponovány v ultra vysokém vakuu a bude studována jejich vzájemná interakce, vliv teploty a přítomnosti plynů. Sledována bude zejména elektronová struktura vzniklých systémů.
Experimenty budou probíhat na aparatuře vybavené metodami fotoelektronové spektroskopie (XPS,UPS, XPD, ARUPS) a difrakcí pomalých elektronů (LEED).