Na obr. 3.3.1 je znázorněn vlnovod kruhového průřezu. Z geometrie plyne, že vektory pole je vhodné vyjádřit jako funkce válcových souřadnic
;
Obr.3.3.1 Řez vlnovodem kruhového průřezu
Vzhledem k tomu, že opět předpokládáme šíření vlny ve směru osy z , píšeme symbolicky pro ideální vlnovod
;
Dále pak postupujeme stejně jako v případě vlnovodu obdélníkového průřezu pomocí Maxwellových rovnic. Operace div a rot však musíme vyjádřit ve válcových souřadnicích:
a analogicky pro vektor
.
Opět rozdělíme vlny na TM(E) a TE(H). Pro vlnu TM dostaneme vlnovou rovnici pro osovou složku intenzity elektrického pole
(3.3.1)
Řešení hledáme ve tvaru
a dostaneme po jednoduché úpravě
Zvolíme
, aby
a rovnice (3.3.1) přejde v
Snadno se přesvědčíme - substitucí
a vyjádřením
,že
se jedná o Besselovu rovnici pro
s indexem n.
Besselova rovnice s indexem n má obecně tvar
.
Jejím řešením je Besselova funkce argumentu hr s indexem n, takže
(3.3.2)
Okrajová podmínka
vede k požadavku
(3.3.3)
K určení h musíme tedy najít
nulové body příslušné Besselovy funkce. (Jsou tabelovány). Označíme-li jako
nni-itý
kořen rovnice (3.3.3), můžeme
h vyjádřit pomocí
vztahu
Z podmínky
můžeme opět určit kritickou vlnovou délku
(3.3.4)
Je vidět, že kritická vlnová délka (a též struktura vlny) závisí opět na dvou indexech; n je index Besselovy funkce a má hodnoty n =0,1,2,3,..., kdežto i čísluje nulové body této funkce a probíhá hodnoty i = 1,2,3,...
Při stejném označení jako u obdélníkového vlnovodu dostaneme pro vlnu TM01
Z Maxwellových rovnic dostaneme dále obdobným způsobem jako u vlnovodu obdélníkového průřezu transverzální složky elektrického a magnetického pole odpovídající rovnicím (3.1.7) až (3.1.10)
(3.3.5)
|
|
(3.3.6)
|
|
(3.3.7)
|
|
(3.3.8) |
Pro vlnu TE(H) ve vlnovodu kruhového průřezu dostaneme analogicky s rovnicí (3.3.2)
(3.3.9)
s okrajovou podmínkou
. Protože podle (3.3.6)
platí
~
, bude tato podmínka
splněna, když
. Označíme-li nulové body této rovnice jako
, kde n je opět index Besselovy
funkce ( n =0,1,2,3,...) a i čísluje kořeny (i =1,2,3,
…), máme
a pro kritickou
vlnovou délku vychází
.
Vlna | TM01 | TM02 | TM11 |
příčný řez
podélný řez
|
![]() |
![]() |
![]() |
složky | Ez, Er, Hf | Ez, Er, Hf | Ez, Er, Ef, Hr,Hf |
l0 | 2,61a | 1,14a | 1,64a |
Vlna | TE01 | TE11 |
příčný řez
podélný řez
|
![]() |
![]() |
složky | Hz, Hr, Ef | Hz, Hr, Hf, Er,Ef |
l0 | 1,64a | 3,41a |
Obr.3.3.2 Vlna TM01, TM02, TM11, TE01,
TE11
Nebudeme zde opakovat
úvahy o konstrukci siločar, postup je stejný jako u vlnovodů
obdélníkového průřezu. Na obr. 3.3.2 jest znázorněna struktura pole pro několik
nejnižších vidů. Je zajímavé, že nejdelší kritickou
vlnovou délku
má vlna TM01 , jejíž struktura v
rovině z = konst není nejsymetričtější
(větší symetrii vykazují vlny TM01, TE01).