Zatím jsme zkoumali pouze obvod složený z jediné smyčky. V případě sítě (obr.1.7.1) se nám integrál (1.5.6) rozpadne do čtyř integrálů podél jednotlivých větví. Pro každou větev pak můžeme spočítat vnitřní impedanci, vnější indukčnost a kapacitu podle dříve uvedených vzorců. V celé větvi přepokládáme konstantní proud. Jinak řečeno dosud uvažovaný a navrhovaný postup nebral do úvahy možnost, že proud jednou větví sítě může být ovlivňován proudem v jiné větvi sítě. Pokud tomu tak není, můžeme k řešení obvodu použít Kirchhoffovy zákony případně nějakou příbuznou metodu  - obvodové proudy, uzlové napětí ....

Obr. 1.7.1  Síť - obvod z více smyček

Pokud máme obvod s rozloženými parametry (obr.1.7.2), můžeme tento obvod převést na síť tak, že aproximujeme rozložené parametry řadou soustředěných parametrů ⇒ obvod převedeme do tvaru sítě. Tato aproximace může být provedena až do úrovně infinitezimálních soustředěných parametrů a v určitých případech může příslušný systém, např. homogenní vedení,  popisovat s dostatečnou přesností. Pokud však užíváme velmi vysokých kmitočtů, bývá velmi obtížné tyto soustředěné aproximativní parametry určit. Pak je nutné řešit Maxwellovy rovnice s příslušnými okrajovými podmínkami.

Obr. 1.7.2  Obvod s rozloženými parametry

Mějme dvě smyčky (obr.1.7.3). Pokud proud obvodu 1 indukuje nezanedbatelné pole v obvodu 2 a naopak, má indukované elektrické pole v bodě (např.) P₁ dvě složky - jedna vzniká díky proudu I₁ v obvodu 1 druhá díky proudu  I₂ v obvodu 2.

je Induktivním členem v rovnici (1.5.6).

Pak druhá složka:    . 

Obr. 1.7.3  Dva nízkofrekvenční obvody - smyčky