Předchozí kapitola Předchozí podkapitola Obsah kapitoly Příklady Průvodce Následující podkapitola Následující kapitola


4.9 Vázané kmity

Mějme dva hmotné body o stejné hmotnosti m, na které působí elastické síly úměrné výchylce bodu z rovnovážné polohy. Pohybová rovnice každého z hmotných bodů má tvar (2,10)

rovnice (2,10), (2,10)

kde k je kladná konstanta. Jak plyne řešením rovnice (2,10) , každý z hmotných bodů koná harmonický kmit s frekvencí . Systém, pro který platí rovnice (2,10) , bývá nazýván harmonickým oscilátorem.

Budeme nyní sledovat, jak bude ovlivněn pohyb každého z hmotných bodů každého harmonického oscilátoru , necháme-li mezi nimi působit sílu úměrnou rozdílu mezi skutečnou vzdáleností a vzdáleností rovnovážných poloh obou hmotných bodů. Smysl síly bude takový, aby se snažila udržet rovnovážnou vzdálenost bodů. Popsanou sílu budeme nazývat pružnou vazbou. Označíme souřadnici prvého hmotného bodu , jeho rovnovážná poloha nastane pro a souřadnici druhého hmotného bodu , rovnovážná poloha tohoto hmotného bodu nastane pro . Vazbovou sílu , kterou působí prvý bod na druhý, lze pomocí těchto souřadnic zapsat ve tvaru

rovnice (4,215), (4,215)

předpokládáme-li, že výchylky oscilátorů s nesouhlasným znaménkem zvětšují odchylku vzdálenosti hmotných bodů od jejich rovnovážné vzdálenosti. Příklad takového uspořádání je na obr.36, na kterém písmenem d je označena rovnovážná vzdálenost. Konstanta v rovnici (4,215) je kladná. Pohybová rovnice druhého hmotného bodu v přítomnosti síly (4,215) má tvar

rovnice (4,216). (4,216)

Uvědomíme-li si, že dle principu akce a reakce na první hmotný bod působí síla , můžeme napsat jeho pohybovou rovnici

rovnice (4,217). (4,217)

Rovnice (4,216) a (4,217) tvoří soustavu dvou diferenciálních rovnic pro dvě neznámé funkce a . Jejich sečtením dostáváme rovnici

rovnice (4,218) (4,218)

a odečtením rovnici

rovnice (4,219), (4,219)

což jsou již samostatné diferenciální rovnice pro neznámé funkce a . Obě rovnice mají tvar rovnice (2,10) pro harmonické kmity, první s konstantou k a druhá s konstantou . Z rovnice (4,218) tedy pro funkci plyne vyjádření

rovnice (4,220), (4,220)

kde

rovnice (4,221). (4,221)

Řešení rovnice (4,219) dává pro funkci vyjádření

rovnice (4,222), (4,222)

kde

rovnice (4,223). (4,223)

Sečtením a odečtením rovnic (4,220) a (4,222) získáme hledané funkce

rovnice (4,224) (4,224)

a

rovnice (4,225) (4,225)

udávající pohyb jednotlivých hmotných bodů oscilátorů vázaných pružnou vazbou (4,215) . Funkce a jsou tvořeny algebraickým sečtením dvou harmonických kmitů, jednoho s původní frekvencí volných kmitů a druhého s frekvencí , jejíž velikost, jak plyne z rovnice (4,223) , závisí na konstantě , tj. na velikosti vazby. Přítomnost nové frekvence způsobené vazbou je charakteristická pro vázané oscilátory.

V systémech, kde předpokládáme vazbu mnoha oscilátorů, tj. např. v systémech, jimiž v teorii pevných látek (viz např. ) modelujeme chování krystalových mříží, je vazeb mnoho, a tím i mnoho vibračních frekvencí. Právě probraný systém dvou vázaných oscilátorů jakožto nejelementárnější model vázaných oscilačních systémů nám pomůže později pochopit i tyto složitější modely. Kmity vázaných oscilátorů složíme z dvou základních kmitů, tzv. vlastních kmitů (oscilačních módů) systému. Ve složitějších systémech je oscilačních módů více, rozklad kmitů do těchto módů je složitější, ale princip postupu zůstává zachován.

Funkce (4,224) a (4,225) jsou funkce vzniklé složením dvou harmonických kmitů. Je-li vazba slabá, tj. , jsou frekvence a blízké a funkce a mají (s výjimkou speciálně volených počátečních podmínek pohybu) stejný tvar jako funkce, s níž jsme se setkali při vyšetřování rázů, a která je znázorněna na obr.32. Některé způsoby realizace vázaných kmitů a konkrétní tvar funkcí (4,224) a (4,225) pro speciálně volené počáteční podmínky jsou ukázány v knize [17] počínaje str. 148.

4 Pohyby hmotného bodu v některých význačných silových polích

V předchozích částech jsme probrali řadu definic jednotlivých veličin mechaniky a vztahů mezi nimi. Skutečného porozumění však můžeme dosáhnout až vyřešíme řady konkrétních problémů. My se soustředíme pouze na několik základních:

4.1 Pohyb v gravitačním poli

4.2 Keplerova úloha

4.3 Pohyb v tíhovém poli

4.4 Pohyb za působení nekonzervativních sil

4.5 Harmonické kmitání

4.6 Vynucené kmity

4.7 Energie harmonických kmitů

4.8 Skládání kmitů

4.9 vázané kmity

Čtenáři doporučujeme, aby si jednotlivé příklady procházel v uvedeném pořadí, protože vysledky předchozích jsou často aplikovány v následujících.


Předchozí kapitola Předchozí podkapitola Obsah kapitoly Příklady Průvodce Následující podkapitola Následující kapitola