Mějme dva hmotné body o stejné hmotnosti m, na které působí elastické síly úměrné výchylce bodu z rovnovážné polohy. Pohybová rovnice každého z hmotných bodů má tvar (2,10)
, | (2,10) |
kde k je kladná konstanta. Jak plyne řešením rovnice (2,10) , každý z hmotných bodů koná harmonický kmit s frekvencí . Systém, pro který platí rovnice (2,10) , bývá nazýván harmonickým oscilátorem.
Budeme nyní sledovat, jak bude ovlivněn pohyb každého z hmotných bodů každého harmonického oscilátoru , necháme-li mezi nimi působit sílu úměrnou rozdílu mezi skutečnou vzdáleností a vzdáleností rovnovážných poloh obou hmotných bodů. Smysl síly bude takový, aby se snažila udržet rovnovážnou vzdálenost bodů. Popsanou sílu budeme nazývat pružnou vazbou. Označíme souřadnici prvého hmotného bodu , jeho rovnovážná poloha nastane pro a souřadnici druhého hmotného bodu , rovnovážná poloha tohoto hmotného bodu nastane pro . Vazbovou sílu , kterou působí prvý bod na druhý, lze pomocí těchto souřadnic zapsat ve tvaru
, | (4,215) |
předpokládáme-li, že výchylky oscilátorů s nesouhlasným znaménkem zvětšují odchylku vzdálenosti hmotných bodů od jejich rovnovážné vzdálenosti. Příklad takového uspořádání je na obr.36, na kterém písmenem d je označena rovnovážná vzdálenost. Konstanta v rovnici (4,215) je kladná. Pohybová rovnice druhého hmotného bodu v přítomnosti síly (4,215) má tvar
. | (4,216) |
Uvědomíme-li si, že dle principu akce a reakce na první hmotný bod působí síla , můžeme napsat jeho pohybovou rovnici
. | (4,217) |
Rovnice (4,216) a (4,217) tvoří soustavu dvou diferenciálních rovnic pro dvě neznámé funkce a . Jejich sečtením dostáváme rovnici
(4,218) |
a odečtením rovnici
, | (4,219) |
což jsou již samostatné diferenciální rovnice pro neznámé funkce a . Obě rovnice mají tvar rovnice (2,10) pro harmonické kmity, první s konstantou k a druhá s konstantou . Z rovnice (4,218) tedy pro funkci plyne vyjádření
, | (4,220) |
kde
. | (4,221) |
Řešení rovnice (4,219) dává pro funkci vyjádření
, | (4,222) |
kde
. | (4,223) |
Sečtením a odečtením rovnic (4,220) a (4,222) získáme hledané funkce
(4,224) |
a
(4,225) |
udávající pohyb jednotlivých hmotných bodů oscilátorů vázaných pružnou vazbou (4,215) . Funkce a jsou tvořeny algebraickým sečtením dvou harmonických kmitů, jednoho s původní frekvencí volných kmitů a druhého s frekvencí , jejíž velikost, jak plyne z rovnice (4,223) , závisí na konstantě , tj. na velikosti vazby. Přítomnost nové frekvence způsobené vazbou je charakteristická pro vázané oscilátory.
V systémech, kde předpokládáme vazbu mnoha oscilátorů, tj. např. v systémech, jimiž v teorii pevných látek (viz např. ) modelujeme chování krystalových mříží, je vazeb mnoho, a tím i mnoho vibračních frekvencí. Právě probraný systém dvou vázaných oscilátorů jakožto nejelementárnější model vázaných oscilačních systémů nám pomůže později pochopit i tyto složitější modely. Kmity vázaných oscilátorů složíme z dvou základních kmitů, tzv. vlastních kmitů (oscilačních módů) systému. Ve složitějších systémech je oscilačních módů více, rozklad kmitů do těchto módů je složitější, ale princip postupu zůstává zachován.
Funkce (4,224) a (4,225) jsou funkce vzniklé složením dvou harmonických kmitů. Je-li vazba slabá, tj. , jsou frekvence a blízké a funkce a mají (s výjimkou speciálně volených počátečních podmínek pohybu) stejný tvar jako funkce, s níž jsme se setkali při vyšetřování rázů, a která je znázorněna na obr.32. Některé způsoby realizace vázaných kmitů a konkrétní tvar funkcí (4,224) a (4,225) pro speciálně volené počáteční podmínky jsou ukázány v knize [17] počínaje str. 148.
V předchozích částech jsme probrali řadu definic jednotlivých veličin mechaniky a vztahů mezi nimi. Skutečného porozumění však můžeme dosáhnout až vyřešíme řady konkrétních problémů. My se soustředíme pouze na několik základních:
4.1 Pohyb v gravitačním poliČtenáři doporučujeme, aby si jednotlivé příklady procházel v uvedeném pořadí, protože vysledky předchozích jsou často aplikovány v následujících.