Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- zadani:215 [14.03.2021 16:18]
Gabriel Petr RNDr. Ph.D. [Pracovní úkol]
+++ zadani:215 [27.11.2023 14:08] (aktuální)
Gabriel Petr RNDr. Ph.D. [Pracovní úkol]
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 ===== Pracovní úkol =====
-  - Změřte anodové charakteristiky triody EC(C)83. Mřížkové napětí //U<sub>g</sub>// měňte od 0 do -2~V~po krocích 0,5~V. Při měření nepřekračujte maximální anodovou ztrátu //P<sub>a</sub>//~=~0,2~W. Anodové napětí zvyšujte maximálně do 120~V.
+  - Změřte anodové charakteristiky triody EC(C)83. Mřížkové napětí //U<sub>g</sub>// měňte od 0~V~do -1~V~po krocích 0,5~V. Při měření nepřekračujte maximální anodovou ztrátu //P<sub>a</sub>//~=~0,2~W. Anodové napětí zvyšujte maximálně do 120~V.
-  - Změřte závislost zesílení //A//~=~//U<sub>výst</sub>/////U<sub>vst</sub>// (poměr výstupního napětí ke vstupnímu) triodového zesilovače na frekvenci pro //U<sub>g</sub>//~=~-0,5~V, //U<sub>a</sub>//~=~120~V, //R<sub>a</sub>//~=~10<sup>5</sup>~Ω a~//R<sub>a</sub>//~=~5.10<sup>3</sup>~Ω //U<sub>vst</sub>//~=~0,2~V~ve frekvenčním rozsahu 30~Hz – 100~kHz.
+  - Změřte závislost zesílení //A//~=~//U<sub>výst</sub>/////U<sub>vst</sub>// (poměr výstupního napětí ke vstupnímu) triodového zesilovače na frekvenci pro //U<sub>g</sub>//~=~-1,0~V, //U<sub>a</sub>//~=~120~V, //R<sub>a</sub>//~=~10<sup>5</sup>~Ω a~//R<sub>a</sub>//~=~5.10<sup>3</sup>~Ω, //U<sub>vst</sub>//~=~0,2~V~ve frekvenčním rozsahu 30~Hz – 100~kHz.
-  - Změřte závislost zesílení //A// na velikosti anodového odporu pro //U<sub>a</sub>//~=~120~V~v~rozsahu //R<sub>a</sub>//~=~5.10<sup>3</sup> – 10<sup>5</sup>~Ω. //U<sub>g</sub>//~=~-1~V~při //f//~=~1~kHz, //U<sub>vst</sub>//~=~0,2~V.
+  - Změřte závislost zesílení //A// na velikosti anodového odporu pro //U<sub>a</sub>//~=~120~V~v~rozsahu //R<sub>a</sub>//~=~5.10<sup>3</sup> – 10<sup>5</sup>~Ω. //U<sub>g</sub>//~=~-1,0~V~při //f//~=~1~kHz, //U<sub>vst</sub>//~=~0,2~V.
-  - Anodové charakteristiky zpracujte graficky. V~grafu vyznačte oblast, kde by byla překročena anodová ztráta //P<sub>a</sub>//~=~0,2~W. Zakreslete rovněž zatěžovací přímky pro obě hodnoty anodového odporu //R<sub>a</sub>// z~úkolu 2. Určete odpovídající pracovní body a~stanovte příslušné hodnoty zesílení a~průběh frekvenčních charakteristik.
+  - Anodové charakteristiky zpracujte graficky. V~grafu vyznačte oblast, kde by byla překročena anodová ztráta //P<sub>a</sub>//~=~0,2~W. Zakreslete rovněž zatěžovací přímky pro obě hodnoty anodového odporu //R<sub>a</sub>// z~úkolu 2. Určete odpovídající pracovní body a~stanovte příslušné hodnoty zesílení při frekvenci //f//~=~1~kHz.
-** Základní vztahy a klíčová slova: **
-**Poznámky**
-Je-li anoda triody připojena ke zdroji anodového napětí //U<sub>z</sub>// přes anodový odpor
-//R<sub>a</sub>//, pak zatěžovací přímka vytíná na ose napětí anodové charakteristiky úsek
-//U<sub>z</sub>// a na ose proudu úsek //U<sub>z</sub>/R<sub>a</sub>//. Tak ji lze snadno
-zakreslit. Přímka ukazuje, jak v důsledku spádu napětí na anodovém odporu klesá napětí na anodě,
-jestliže roste anodový proud. Je zřejmé, že pracovní bod triody lze určit graficky jako průsečík
-zatěžovací přímky s anodovou charakteristikou triody změřenou pro odpovídající napětí mřížky //U<sub>g</sub>//.
-Pro vynášení frekvenční charakteristiky je vhodné užít logaritmické stupnice jak pro frekvence,
-tak pro zesílení. Místo absolutních hodnot zesílení //U<sub>výst</sub>/U<sub>vst</sub>//
-(nebo též spolu s nimi) lze na svislou osu vyznačit velikost zesílení v decibelech [dB]:
-//A<sub>db</sub>//~=~20.log(//U<sub>výst</sub>/U<sub>vst</sub>//)
-Abychom vysvětlili výhody tohoto způsobu zobrazení, ukažme, jak se projevuje například vliv
-vazebního kondensátoru //C<sub>g1</sub>// spolu s mřížkovým odporem //R<sub>g</sub>//
-(viz obr. 1 na stránce 98 v [1]). Snadno zjistíme, že zesílení je pak úměrné výrazu:
-//ω τ (1 + ω<sup>2</sup>τ<sup>2</sup>)<sup>1/2</sup>//
-kde //τ// je časová konstanta = //R<sub>g1</sub>.C<sub>c1</sub>//.
-Pro //ω~<<~1/τ// je tedy zesílení prakticky konstantní,
-pro //ω = 1/τ// poklesne v poměru //sqrt(2):1//, čili přibližně o 3 dB a
-pro  //ω~>>~1/τ// klesá zesílení  úměrně frekvenci, tedy s poklesem přiblžně
-o 6 dB na oktávu (oktávou se přitom rozumí změna frekvence na dvojnásobek či na polovinu).
-Uvažovaná kombinace kondenzátoru s odporem tedy propouští vyšší frekvence a potlačuje nízké,
-je to jednoduchý případ tzv. hornofrekvenční propusti. Ve zmíněném grafickém zobrazení bude
-závislost mít při vysokých frekvencích vodorovnou asymptotu, při nízkých frekvencích asymptotu
-se směrnicí 1 (použijeme-li na obou osách stejného měřítka). Obě asymptoty se protínají při
-frekvenci //ω~=~1/τ//, (tzv. frekvenci zlomu) a zhruba vystihují průběh
-frekvenční charakteristiky. Charakteristiku zesilovače při nízkých frekvencích ovšem může ovlivnit
-ještě další zlom způsobený kondenzátorem //C<sub>v</sub>// spolu s odporem //R<sub>g2</sub>//
-(v zapojení na obr. 3 hraje roli tohoto odporu vstupní odpor voltmetru). V oblasti vysokých frekvencí
-je situace obdobná, obrázek je ovšem zrcadlově symetrický a dolnofrekvenční propust, která snižuje
-zesílení při nejvyšších frekvencích, je tvořena vstupní kapacitou nízkofrekvenčního voltmetru,
-kterým měříme zesílené napětí, a paralelní kombinací odporů //R<sub>a</sub>//, //R<sub>g2</sub>//
-a vnitřního odporu elektronky.
+** Klíčová slova: **
+trioda, zesilovač, zatěžovací přímka

Základní fyzikální praktikum

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku