Reflexní klystron pracuje jako generátor. Od dvouokruhového klystronu se liší tím, že má pouze jeden rezonátor, který zastává zároveň funkci shlukovače a zachycovače.
Obr. 6.2.1 Schéma uspořádání reflexního klystronu
Každý elektron projde rezonátorem dvakrát, v přímém směru je rychlostně modulován. Ve shlukovacím prostoru D nastává shlukování elektronů a zároveň jsou brzděny elektrickým polem mezi rezonátorem, který je stejnosměrný na potenciálu anody, a reflektorem R, jehož potenciál je záporný vůči katodě, takže na tuto elektrodu elektrony nedopadají. V určité vzdálenosti se jejich pohyb zastaví a v opačně orientovaném, nyní urychlujícím poli se pohybují zpět směrem k rezonátoru, do něhož vstupují při zpětném pohybu shluky vytvořené ve shlukovacím prostoru a rezonátor budí. Při správné volbě parametrů vstupují shluky do rezonátoru v okamžiku, kdy vysokofrekvenční pole, které je brzdí, prochází maximem (obr. 6.2.2).
Obr. 6.2.2 Při správné volbě parametrů vstupují shluky do rezonátoru v okamžiku, kdy VF pole, které je brzdí prochází maximem.
Jak je patrno, nastává tato situace pro průletovou dobu T takovou, že
kde n čísluje oscilační zónu.
Obr. 6.2.3 trajektorie referenčních elektronů pro nultou až třetí oscilační zónu
Na obr. 6.2.3 jsou znázorněny trajektorie referenčních elektronů pro nultou až třetí oscilační zónu. Z důvodů, které ozřejmíme později, se obvykle budí v zónách 2 až 3.
V kinematické teorii reflexního klystronu můžeme použít výsledků, které jsme dostali pro dvouokruhový klystron. Proto si všimněme nejdříve pohybu elektronu v poli reflektoru, tj. ve shlukovacím prostoru mezi výstupem z rezonátoru a elektrodou R. Tam je intenzita pole
takže zrychlení elektronu ve shlukovacím prostoru je
Počáteční rychlost elektronu, který vstupuje v okamžiku t0 do pole reflektoru je stejná jako u dvouokruhového klystronu
V prostoru reflektoru se však na rozdíl od dvouokruhového klystronu pohybuje elektron se zrychlením a, takže platí obecně
Do doby než se elektron zastaví, tj. uplyne čas . Jelikož stejnou dobu potřebuje k návratu do rezonátoru, je vztah mezi okamžikem vstupu do shlukovacího prostoru t0 a okamžikem návratu do rezonátoru t dán (po vynásobení w)
Po úpravě dostaneme
(6.2.1)
kde (jako u dvouokruhového klystronu)
avšak
Při správné volbě veličin v poslední rovnici můžeme docílit toho, že
a dosáhneme generování v zóně s indexem n.
Rovnice (6.2.1) se shoduje až na znaménko u X s obdobnou rovnicí (6.1.1) pro dvouokruhový klystron. Nemusíme tedy opakovat úvahy, které vedou k výpočtu vodivého proudu a můžeme přímo vyjádřit proud první harmonické
neboť , avšak i0 = -i0 neboť proud teče opačným směrem.
Výkon se opět stanoví jako
(6.2.2)
a má aktivní a reaktivní část.
Aby nastalo buzení oscilací je třeba, aby
(6.2.3)
tj. .
Největší výkon se odevzdá rezonátoru zřejmě pro
Podle (6.2.3) může reflexní klystron kmitat v určitém intervalu, tj. bude-li se při pevném V0 měnit napětí reflektoru VD . Optimální výkon odpovídá středu příslušné oscilační zóny. Aby však oscilace nasadily, je třeba určitého minimálního proudu i0 .
Předpokládejme, že ztráty v rezonátoru se dají vyjádřit nějakým Rekv, potom
(6.2.4)
Vzhledem k tomu, že oscilace nasazují s malou amplitudou U, můžeme
a dostaneme pro proud
pro
což jest nejmenší proud potřebný k vyvolání oscilací a nazývá se startovní proud. Nejmenší hodnotu nabývá ve středu zóny pro
Je vidět, že čím vyšší je zóna, tím menší je potřebný startovní proud. Proto je výhodné pracovat v zóně s vyšším indexem (n=2,3), ale při zachování rozumných rozměrů shlukovacího prostoru. Zároveň se můžeme přesvědčit, že se stoupajícím indexem oscilační zóny klesá účinnost
Maximum X.J1(X)=1,248 takže
Pro n=2 vychází účinnost Ve skutečnosti je asi 2%. To je vyvoláno jevy, které nebyly zahrnuty do kinematické teorie (zachycování elektronů na mřížkách nebo štěrbinách, vliv sekundárních elektronů, vliv prostorového náboje, nedokonalé přizpůsobení zátěže). Malá účinnost reflexního klystronu není v praxi na závadu, neboť reflexní klystron se používá jako generátor malých výkonů, zejména k měrným účelům. Při výkonu řádově 10 mW nehraje účinnost nijakou roli.
Frekvence samobuzených kmitů v reflexním klystronu se dá v určitém rozmezí měnit tím, že se mění napětí reflektoru - tzv. elektronické ladění, což má velký praktický význam. Abychom dostali závislost rezonanční frekvence systému tj. rezonátoru buzeného elektronovým svazkem na napětí reflektoru, použijeme náhradního rezonančního LRC obvodu (= rezonátor) a určíme reaktivní výkon jako
kde
a
takže
V okolí rezonance můžeme
takže
Nyní porovnáme tento výraz s reaktivní složkou výkonu pro elektronový svazek (6.2.2) a dostaneme
Použitím rovnosti středních hodnot aktivních výkonů (6.2.4):
dostaneme
a zavedením činitele jakosti rezonátoru
získáme
(6.2.5)
vztah mezi frekvencí samobuzených kmitů a rezonanční frekvencí rezonátoru v závislosti na průletovém úhlu , který je funkcí napětí reflektoru. Na obr. 6.2.4 je graf závislosti výkonu a frekvence na napětí reflektoru pro oscilační zóny 1 až 3.
Obr. 6.2.4 Graf závislosti výkonu a frekvence na napětí reflektoru pro oscilační zóny 1 až 3
Ve středu oscilační zóny je odevzdaný výkon maximální a oscilace se budí na rezonanční frekvenci. Elektronické ladění se projevuje po obou stranách středu zóny. Při rezonanci jsou totiž napětí a proud v náhradním obvodu v opačné fázi. Na rozdíl od generátorů pracujících v kvazistacionárním režimu je změna frekvence úměrná první mocnině převrácené hodnoty činitele jakosti. Mechanizmus elektronického ladění je v podstatě velmi prostý: jestliže frekvence samobuzených kmitů odpovídá rezonanční frekvenci w, přicházejí shluky elektronů vždy do rezonátoru v okamžiku, kdy brzdící pole má maximální hodnotu. Jestliže se sníží napětí VD, bude shluk elektronů vstupovat do rezonátoru „předčasně“, což zvýší frekvenci samobuzených kmitů. Zvýšené napětí VD má analogický účinek při snižování frekvence. Elektronickým laděním je prakticky možné měnit frekvenci řádově o 1 % základní frekvence. Větší změny (až 20 %) je možné dosáhnout mechanickým laděním rezonátoru. Obvod s reflexním klystronem je nejobvyklejším signálním generátorem v oblasti velmi vysokých frekvencí.