|
||
| Synchronní čítače | Asynchronní čítač vpřed | Vratný čítač |
Kombinaci klopných obvodů schopnou čítat počet vstupních impulsů a vyjádřit jejich počet pomocí buď binárního nebo jiného kódu, nazýváme čítače.
| 7.7.1. Asynchronní čítač vpřed | |
Asynchronní čítač vpřed je znázorněn na obr. 7.31.
obr. 7.31
Sestává se z řetězce (v našem případě čtyř) klopných obvodů T. Klopné obvody byly vytvořeny pomocí obvodu J-K připojením obou vstupů na logickou 1. Jednotlivé klopné obvody mění stav výstupu při každé úběžné hraně na svém hodinovém vstupu. Překlápění obvodů se tedy řídí v podstatě dvěma pravidly:
1. Výstup Q0 obvodu T1 mění svůj stav při každé úběžné hraně vstupních impulsů,
2. Všechny ostatní výstupy mění svůj stav právě když předcházející klopný obvod mění stav výstupu Q z 1 do 0.
Aplikací těchto pravidel dostáváme tvar signálu na výstupech Q0 - Q3 tak, jak je uvádí obr. 7.32 a tabulka 7.6. Vidíme, že stav výstupů Q0 - Q3 je přesně binární reprezentace čísla, udávajícího pořadí vstupního hodinového impulsu.
Takovýto řetězec klopných obvodů čítá tedy v binární soustavě. Pro názorné zobrazení příslušného čísla je však třeba užít dekodéru, tj. logické sítě s 16 výstupy tak, aby při každé kombinaci jednotlivých bitů byl na logické úrovni 1 právě jeden z výstupů.
obr. 7.32
| číslo výstupního | výstupy klopných obvodů | |||
| impulsu | Q3 | Q2 | Q1 | Q0 |
| 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 1 | 0 | 0 | 0 | 1 |
| 2 | 0 | 0 | 1 | 0 |
| 3 | 0 | 0 | 1 | 1 |
| 4 | 0 | 1 | 0 | 0 |
| 5 | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 6 | 0 | 1 | 1 | 0 |
| 7 | 0 | 1 | 1 | 1 |
| 8 | 1 | 0 | 0 | 0 |
| 9 | 1 | 0 | 0 | 1 |
| 10 | 1 | 0 | 1 | 0 |
| 11 | 1 | 0 | 1 | 1 |
| 12 | 1 | 1 | 0 | 0 |
| 13 | 1 | 1 | 0 | 1 |
| 14 | 1 | 1 | 1 | 0 |
| 15 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| 16 | 0 | 0 | 0 | 0 |
tabulka 7.6
| 7.7.2. Synchronní čítače | |
Z rozboru funkce asynchronních čítačů je zřejmé, že změna stavu z 1 do 0 předcházejícího obvodu teprve působí změnu stavu následujícího obvodu. V případě, že všechny obvody jsou na logické úrovni 1, vybuzují postupně jeden druhý a doba potřebná k tomu, aby celý čítač vykonal odezvu na vstupní impuls, může být srovnatelná s dobou mezi jednotlivými impulsy. To je nebezpečné zvláště tehdy, je-li řada obvodů dlouhá, neboť dokud celý řetězec nedosáhne ustáleného stavu, nelze jeho výstupy synchronně (v jednom okamžiku) odečíst a zařízení tak ztrácí smysl.
Aby se doba odezvy čítače na vstupní impuls snížila, byla opět poněkud modifikována topologie zapojení čítače tak, aby na klopné obvody byl přiveden vstupní impuls synchronně. V tom případě je však třeba zabezpečit, aby měnily stav jen ty klopné obvody, u kterých je to požadováno. Zde se plně využívá funkce obvodu typu T. Pomocí řídící logiky se ze stavu výstupů předcházejících obvodů určuje logická úroveň vstupu T a tedy skutečnost, zda klopný obvod změní nebo nezmění stav při aplikaci následného hodinového impulsu. Čítač se tak v době mezi impulsy “připravuje” na zpracování následného hodinového impulsu. Příklad binárního synchronního čítače je na obr. 7.33. Použitím tohoto zapojení lze zhruba zdvojnásobit pracovní frekvenci čítače ve srovnání s asynchronním. Využitím asynchronních vstupů klopných obvodů lze před započetím čítání nastavit počáteční stav čítače, tj. provést předvolbu.
obr. 7.33
| 7.7.3. Vratný čítač | |
Zařízení, které jsme
právě rozebrali zobrazují počet vstupních impulsů
v binárním tvaru, tj. každý další impuls způsobí
zvýšení stavu čítače o 1. Často je třeba, aby čítač
počet impulsů odečítal. Čítač, který toto provádí, se
nazývá čítačem vzad. Asynchronní čítač vzad realizujeme
tak, že místo výstupu předchozího klopného obvodu (Qn) připojíme na hodinový vstup
následujícího obvodu (Qn+1) předchozí negovaný výstup
(
).
Čítače, které umožňují
podle řídícího povelu čítání buď vpřed nebo vzad
nazýváme vratnými. Asynchronní čítač vzad realizujeme tak,
že místo výstupů 
i propojíme s hodinovými vstupy
následujících obvodů výstupy
. Chceme-li tedy realizovat vratný
asynchronní čítač, musíme sestrojit přepínač, který bude
přepínat do hodinových vstupů buď výstup 
nebo 
předchozího klopného obvodu.
Příklad realizace takového přepínače je na obr. 7.34.
obr. 7.34
| Čítač čítá | |
| P | |
| 1 | vpřed |
| 0 | vzad |
Obdobně jako se konstruují synchronní čítače vpřed lze vytvořit i vratné synchronní čítače se zachováním jejich výhody oproti asynchronním - podstatně kratší doby odezvy na vstupní impuls. Jejich schema je podstatně složitější, než u asynchronních vratných čítačů, neboť je nutné hradlovat hodinový signál v každém stupni; proto si je nebudeme uvádět. Vratné čítače se vyrábějí buď jako samostatné integrované obvody střední integrace, nebo jsou na jednom čipu integrovány s obvody plnícími další funkce (například programovatelný čítač/časovač 8253-4, využívaný v osobních počítačích ke generaci časových signálů, obsahuje tři 16bitové vratné čítače, obvody-registry umožňující nastavit a zapamatovat si jejich funkci, a některé další obvody).
