zobrazit předchozí rok (2023/2024), další rok (2025/2026)
Katedra fyziky povrchů a plazmatu vypisuje pro školní rok 2024/2025 následující témata bakalářských prací.
Zájemce prosíme, aby se zapisovali v sekretariátu KFPP ve 2. patře KO Troja.
Vedoucí: Mgr. Tereza Ďurovcová, Ph.D.
Konzultant: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. - A226, tel. 2301 Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc. - A226, tel. 2301
Anotace:
Sluneční vítr, kontinuální proud částic vycházející ze Slunce a šířící se meziplanetárním prostředím, není ani v blízkosti Země v termodynamické rovnováze. Vyskytují se v něm různé populace iontů, které se mohou pohybovat odlišnými rychlostmi a mít různé teploty. Přestože má sluneční vítr nízkou hustotu a probíhá v něm málo srážek, pozorování v blízkosti Země naznačují, že mnoho jeho parametrů závisí na počtu srážek prodělaných během jeho šíření od Slunce k Zemi, tzv. kolizním věku. Cílem bakalářské práce je provést rešerši a porovnání metod stanovení kolizního věku slunečního větru a následně provést studii závislosti parametrů slunečního větru na kolizním věku pro různé vzdálenosti od Slunce. Hlavním nástrojem pro řešení je analýza a interpretace dat z monitorů slunečního větru umístěných na družicích.
Předběžní zájemci: Paulína Dujavová
Vedoucí: RNDr. Peter Matvija, Ph.D.
Anotace:
Oxid ceru je dobře známý a široce využívaný materiál díky své schopnosti snadno ukládat a následně uvolňovat kyslík [1]. Tato vlastnost ho předurčuje k využití v různých katalytických aplikacích (oxidace CO, water-gas-shift, reformace uhlovodíků …), kde slouží jako aktivní substrát pro katalyticky aktivní kovy jako jsou platina, rhodium a nikl [4, 5].
Je známo, že jedním z klíčových faktorů ovlivňujících aktivitu katalyzátorů založených na oxidu ceru je velikost nanočástic [6]. V rámci této bakalářské práce budou připraveny tenké vrstvy oxidu ceru na nanostrukturním substrátu Al2O3/Ni3Al(111) [7]. Řada studií ukazuje, že nanostruktura tohoto povrchu je vhodná pro růst uspořádaných kovových klastrů s definovanou velikostí [7, 8].
V rámci této práce bude připraven povrch Al2O3/Ni3Al(111). Na tento povrch bude deponováno malé množství ceru za různých podmínek (v ultravysokém vakuu, za přítomnosti kyslíku, se zárodečnou vrstvou Pd klastrů). Povrchová struktura a chemický stav připravených vrstev budou kontrolovány pomocí dostupných metod: nízkoenergetická elektronová difrakce (LEED), rentgenová fotoelektronová spektroskopie (XPS) a skenovací tunelová mikroskopie (STM).
Cílem práce bude zjistit, jestli je povrch Al2O3/Ni3Al(111) možné využít jako vzor pro růst uspořádaných klastrů oxidu ceru s definovanou velikostí. Získané poznatky mohou sloužit jako základ dalšího studia CeO2-Al2O3 systému v reakčních podmínkách, tj. za přítomnosti reaktivních plynů, za zvýšené teploty apod.