====== (A14) Studium statistických jevů při jaderném rozpadu Geigerovým Müllerovým detektorem ======

{{:zadani:texty:txt_414.pdf|Studijní text}} 


===== Pracovní úkol =====

  - Změřte napěťovou charakteristiku Geigerova-Müllerova detektoru pro záření gamma. U~jednotlivých měření stanovte chybu a~vyznačte ji do grafu. Určete délku a~sklon plata v~charakteristice detektoru a~diskutuje přesnosti v~určení těchto veličin.
  - Změřte mrtvou dobu detektoru metodou dvou zářičů a~stanovte chybu měření.
  - Studujte počty naměřených impulsů v~různých časových intervalech. Srovnejte jejich rozdělení s~Poissonovým, respektive Gaussovým rozdělením.
  
** Pokyny k měření:**

**Ad 1.** Napěťovou charakteristiku měřte v rozsahu 295 - 1050 V V (externí digitální multimetr ukazuje 1/100 vysokého napětí, jeho údaj je nutné vynásobit 100). Pro malá napětí od 300V použijte //**Zdroj 1.**// Pokuste se zachytit počátek funkce GM detektoru (kolem 297 V) a podrobněji ho proměřit. Pro vyšší napětí použijte //**Zdroj 2.**// V oblasti plata není nutné měřit příliš podrobně (stačí např. po 50 V), podrobněji proměřte až nárůst indikované četnosti nad 1000 V. Vhodná doba expozice je 10 - 20 s.

**Ad 2.** Pro další měření je vhodné napětí kolem 400 V. Použijte přesnější //**Zdroj 1.**//
Vzhledem ke vztahům pro určení mrtvé doby metodou dvou zářičů je potřebné měřit dílčí hodnoty s co nejlepší přesností. Doporučená expozice je 400s (minimálně 200s) pro všechna měření, jejichž přesnost se podílí na chybě výsledku. Měřící software umožňuje zjistit i načítané impulzy během poloviny měřícího intervalu (funkce //**Statistika**//).
S použitím samostatného vyhodnocení první poloviny a druhé poloviny intervalu a celého intervalu diskutujte přesnost této metody stanovení mrtvé doby GM detektoru.
Pozor na záměnu četnosti impulsů **//n//** (která má rozměr s<sup>-1</sup>) s bezrozměrným počtem impulsů **//N//** !

**Ad 3.** Pro získání statistiky nasnímejte zářič s dostatečně dlouhou expozicí (alespoň 1 000 s). Polohu zářiče zvolte tak, aby střední doba mezi registrovanými  impulzy (převrácená hodnota četnosti **1///n//**) byla řádově větší (30-50x), než mrtvá doba detektoru (0,5-1ms / četnost 30-50 impulzů za sekundu). Následně vyberte vhodně dlouhé intervaly (v rozsahu 20 - 1 000 ms) a prohlédněte příslušné statistiky. Vhodné statistiky s příslušnými histogramy uložte a porovnejte s Poissonovým, respektive Gaussovým rozdělením.

**Program "GM nový"** pro zpracování měření zaznamenává dobu měření (nastavujeme po kliknutí na tlačítko //**Nové měření**//), počet zaregistrovaných impulzů a příslušnou četnost.
Nastavené napětí zapisujeme (případně s dalšími parametry) do horního okna (pod nastavenou //**Maximální dobou snímání**//). Pro následné zpracování v Excelu je vhodné mezi příslušné napětí a jednotku (V) vložit mezeru. V případě potřeby lze měřící interval předčasně ukončit tlačítkem //**Stop**//. Ve spodním okně //**Záznam měření**// zobrazuje program zaznamenaná data (tlačítkem //**Zaznamenat**//). Data v tomto okně již nejsou editovatelná.

Po ukončení měření data uložíme tlačítkem //**Uložit do souboru**//. Pro zobrazení statistiky a histogramu použijeme libovolné tlačítko oddílu //**Statistiky a histogramy**//. Do okna //**Interval zpracování**// vepíšeme požadovaný časový údaj v milisekundách a po potvrzení //**Enter**// se provede zpracování celého měření a zobrazí statistika s histogramem. Oba tyto soubory dat lze samostatně uložit, posledních 6 použitých intervalů lze vyvolat příslušným tlačítkem oddílu. Pokud chceme ukončit záznam dané úlohy a začít měřit jinou, je vhodné program ukončit a znovu otevřít.


/*


===== Literatura =====
Návod, FPPO, FPUO 

*/