====== (A11) Prostorové kvantování magnetického momentu atomu (Sternův-Gerlachův experiment) ======
{{:zadani:texty:txt_411.pdf|Studijní text}}
===== Pracovní úkol =====
- Zkontrolujte vakuum v~aparatuře a~při dosažení potřebného tlaku zprovozněte detektor atomů draslíku a~pícku. Sledujte zbytkový proud detektoru a~v~případě potřeby vyčistěte povrch emisní elektrody doporučeným postupem.
- Umístěte detektor do maxima nevychýleného svazku (poloha 7,70 indikátoru otáček, Ux=583mV) a sledujte nárůst intenzity svazku s teplotou (použitý rozsah nanoampérmetru je 0,1nA). Při dosažení signálu z detektoru cca 2V ohřev pícky zastavte (pro stabilizaci této teploty je nyní potřebné střídavé napětí kolem 6V, čerstvá náplň draslíku dává tento signál při cca 160oC). Překontrolujte, že je napětí z detektoru alespoň a zvolte vhodný rozsah Kanálu 1 (výchozí je +/- 5V).
- Pomocí programu Stern-Gerlach proměřte prostorový profil atomového svazku při nulovém magnetickém poli.
- Tímtéž programem proměřte profily při magnetizačních proudech 250~mA (B=0,175T), 350~mA (B=0,265T), 500~mA (B=0,383T), 700~mA (B=0,530T) a 1000~mA (B=0,675T).
- Naměřené hodnoty rozštěpení svazku vyneste do grafu závislosti ∂B/∂z na veličině q~=~3ue~-~C/ue (podle vztahu (15) a obr.~8 studijního textu) a regresí určete hodnotu Bohrova magnetonu. Diskutujte přesnost metody a citlivost na vynechání některých hodnot.
===== Poznámky k měření =====
Pro převod měřeného napětí **//Ux//** [V] na polohu detektoru **//X//** [mm] použijte lineární závislost **//X// = 21,20 * //Ux// + 1,90.**
Pro lepší orientaci v souborech je vhodné do jejich názvu zahrnout použitý magnetizační proud. Získaná data lze přehledně zobrazit programem Gnuplot, využijeme-li 3. a 4. sloupec datového souboru (příkaz using 3:4).
/*
===== Literatura =====
Návod
*/