ElektronickĂŠ souÄĂĄstky, kterĂŠ se pod tÄmito nĂĄzvy skrĂ˝vajĂ, byly vyvinuty ke spĂnacĂm ĂşÄelĹŻm a pouĹžĂvajĂ se hlavnÄ pro ĂşÄely tzv. bezeztrĂĄtovĂŠ regulace vĂ˝konu. ZnĂĄte jistÄ vypĂnaÄe s koleÄkem, kterĂ˝m se mĹŻĹže mÄnit intenzita svÄtla spĂnanĂŠ Şårovky, vrtaÄky s regulacĂ otĂĄÄek, slyĹĄeli jste o tom, Ĺže v tramvajĂch a elektrickĂ˝ch lokomotivĂĄch se pouĹžĂvĂĄ tyristorovĂĄ regulace vĂ˝konu, Ĺže existujĂ obloukovĂĄ svĂĄĹecĂ zaĹĂzenĂ s tyristorovou regulacĂ apod. Co to vĹŻbec je bezeztrĂĄtovĂĄ regulace? VysvÄtleme si tento pojem na pĹĂkladu stmĂvaÄe Şårovky. Chceme-li, aby Şårovka svĂtila mĂŠnÄ, pak mĹŻĹžeme pouĹžĂt zdroje o niŞťĂm napÄtĂ; to vĹĄak nenĂ pĹĂpad, se kterĂ˝m se setkĂĄvĂĄme v praxi nejÄastÄji. Obvykle mĂĄme zdroj napÄtĂ, napĹ. zĂĄsuvku, jehoĹž napÄtĂ je konstantnĂ. Pak mĂĄme moĹžnost zapojit do serie se Şårovkou odpor, na kterĂŠm se vytvoĹĂ spĂĄd napÄtĂ a o toto napÄtĂ bude napÄtĂ na Şårovce niŞťĂ. Pak ale na odporu bude vznikat Jouleovo teplo U2/R, kterĂŠ je obvykle zbyteÄnĂŠ a jen zvyĹĄuje spotĹebu energie (u starĂ˝ch tramvajĂ se teplo vznikajĂcĂ zaĹazovĂĄnĂm odporĹŻ pĹed motor pĹi rozjĂĹždÄnĂ vyuĹžĂvalo k vytĂĄpÄnĂ vozĹŻ). Vzpomenete-li si na definici efektivnĂ hodnoty napÄtĂ jako odmocniny ze stĹednĂ hodnoty kvadrĂĄtu napÄtĂ pĹes periodu, pak tuto efektivnĂ hodnotu lze snĂĹžit i tak, Ĺže po urÄitou ÄĂĄst periody nechĂĄme napÄtĂ na Şårovce rovno nule a jen po zbytek periody jej k Şårovce pĹipojĂme bez seriovĂŠho odporu. Vzhledem k tepelnĂŠ setrvaÄnosti vlĂĄkna svĂtà Şårovka tak, jak to odpovĂdĂĄ stĹednĂ hodnotÄ vĂ˝konu pĹes periodu a tak dosĂĄhneme stejnĂŠho ĂşÄinku. (Ve skuteÄnosti zĂĄĹivĂ˝ vĂ˝kon ze Şårovky kolĂsĂĄ v rytmu jejĂho zapĂnĂĄnĂ a vypĂnĂĄnĂ a âzaĹĂzenĂmâ, kterĂŠ stĹedovĂĄnĂ provĂĄdĂ, je naĹĄe oko; podobnÄ jako v kinÄ pĹi promĂtĂĄnĂ filmu.) SeriovĂ˝ odpor spĂnaÄe je pĹitom buÄ roven nekoneÄnu nebo nule podle toho, je-li spinaÄ rozepnut nebo sepnut. Je-li rozepnut, je na nÄm vĂ˝kon nulovĂ˝ protoĹže jĂm prochĂĄzĂ nulovĂ˝ proud (RI2), je-li sepnutĂ˝, je na nÄm vĂ˝kon nulovĂ˝ protoĹže je na nÄm nulovĂŠ napÄtĂ (U2/R). DosĂĄhli jsme tedy snĂĹženĂ efektivnĂ hodnoty napÄtĂ a pĹitom vĂ˝konovĂĄ ztrĂĄta na regulaÄnĂm prvku byla nulovĂĄ - to je bezeztrĂĄtovĂĄ regulace vĂ˝konu, v naĹĄem pĹĂpadÄ vĂ˝konu na Şårovce.
Tak jako vĹždy, kdyĹž Ĺekneme pĹĂliĹĄ silnĂ˝ vĂ˝rok, v naĹĄem pĹĂpadÄ bezeztrĂĄtovĂĄ regulace, je realita daleko od pravdy; lĂŠpe by bylo ĹĂci regulace s mnohem menĹĄĂmi ztrĂĄtami ve srovnĂĄnĂ s pĹedĹadnĂ˝m odporem. Kde jsou tedy ztrĂĄty vĂ˝konu u âbezeztrĂĄtovĂŠâ regulace? PĹednÄ ĹžĂĄdnĂ˝ spinaÄ nespĂnĂĄ ani nerozepĂnĂĄ za nulovĂ˝ Äas. ZnamenĂĄ to, Ĺže spinaÄ je po urÄitou dobu odporem reĂĄlnĂŠ ne nulovĂŠ ani ne nekoneÄnĂŠ hodnoty a tedy se na nÄm ztrĂĄcĂ vĂ˝kon ĂşmÄrnĂ˝ dobÄ, po kterou v tomto stavu je. Za druhĂŠ, mÄnĂ-li se rychle proud v obvodu, obsahuje jeho FourierĹŻv rozvoj nenulovĂŠ komponenty s velmi vysokĂ˝mi kmitoÄty, kterĂŠ se vodiÄi v obvodu vyzaĹujĂ jako antĂŠnou. To jsou dalĹĄĂ ztrĂĄty vĂ˝konu a navĂc vyzaĹovĂĄnĂ mĹŻĹže zpĹŻsobit vĂĄĹžnĂŠ poruchy v pĹĂjmu rozhlasu a televize a v komunikacĂch. ZmenĹĄenĂ vyzaĹovĂĄnĂ lze provĂŠst jen na ĂşÄet rychlosti spĂnĂĄnĂ a to jde proti poĹžadavku na rychlost spĂnaÄĹŻ. Prakticky lze ĹĂci, Ĺže polovodiÄovĂŠ tyristorovĂŠ nebo triakovĂŠ spĂnaÄe jsou tak rychlĂŠ, Ĺže se spĂnacĂ a rozpĂnacĂ hrany musĂ âzpomalovatâ pomocĂ dolnopropustnĂ˝ch filtrĹŻ, kterĂŠ âodĹĂznouâ vysokofrekvenÄnĂ komponenty a omezĂ tak vyzaĹovĂĄnĂ na minimum.
PodĂvejme se nynĂ na zĂĄkladnĂ spĂnacĂ prvek a tĂm je tyristor. Je ÄtyĹvrstvĂ˝ spĂnacĂ prvek, tj. prvek obsahujĂcĂ tĹi pĹechody PNPN. MĹŻĹžeme si jej pĹedstavit jako dva bipolĂĄrnĂ tranzistory, jeden PNP a druhĂ˝ NPN, zapojenĂŠ podle obrĂĄzku 3.34.
Emitor tranzistoru PNP je pĹiloĹžen na kladnĂ˝ pĂłl zdroje napÄtĂ, emitor tranzistoru NPN na zĂĄpornĂ˝ pĂłl, do ĹĂdicĂ elektrody G tyristoru nechĹĽ teÄe proud IG. Podle 1. Kirchhoffova zĂĄkona o proudech v uzlu musĂ platit
I2=IG+I1
a takĂŠ, uvĂĄĹžĂme-li, Ĺže a1I1 je kolektorovĂ˝ proud PNP tranzistoru a a2I2 kolektorovĂ˝ proud NPN tranzistoru (emitorovĂ˝ proud je I2), musĂ bĂ˝t I2=a1I1+a2I2 (zanedbĂĄvali jsme zbytkovĂŠ proudy a IG vĹŻÄi a1I1). Z tÄchto dvou rovnic pak mĂĄme pro I2 vĂ˝raz
I2=-a1IG/(1-(a1+a2)).
Pokud je souÄet proudovĂ˝ch zesĂlenĂ a1+a2 pĹibliĹžnÄ roven jednĂŠ, mĹŻĹže bĂ˝t proud I2 velmi velikĂ˝ i kdyĹž proud ĹĂdicĂ elektrodou IG je velmi malĂ˝. Jako proud IG mĹŻĹže fungovat i zĂĄvÄrnĂ˝ proud kolektorovĂŠ diody PNP tranzistoru, kterĂ˝, jak vĂme, mĹŻĹže pĹi pĹekroÄenĂ meznĂho dovolenĂŠho kolektorovĂŠho napÄtĂ vzrĹŻst lavinovitĂ˝m prĹŻrazem kolektorovĂŠho pĹechodu. Jakmile je jednou tyristor ve vodivĂŠm stavu, zĹŻstĂĄvĂĄ ve vodivĂŠm stavu tak dlouho, dokud se proud I2 nesnĂŞà pod urÄitou hodnotu, neboĹĽ tranzistory se vzĂĄjemnÄ podporujĂ v otevĹenĂŠm stavu - sepnutĂ˝m tranzistorem NPN teÄe zĂĄpornĂ˝ proud do bĂĄze tranzistoru PNP a opaÄnÄ sepnutĂ˝m tranzistorem PNP teÄe proud do bĂĄze tranzistoru NPN. RozpojĂme-li obvod, vrĂĄtĂ se za urÄitou krĂĄtkou dobu (ĹĂĄdovÄ 100 ns) tyristor do vĂ˝chozĂho stavu, ze kterĂŠho jej mĹŻĹžeme opÄt sepnout. TotĂŠĹž se stane, zmenĹĄĂme-li proud tyristorem ne ĂşplnÄ na nulu, ale pod hodnotu tzv. pĹĂdrĹžnĂŠho proudu IH, kterĂ˝ je parametrem danĂŠho typu tyristoru. Funkci tyristoru bychom si mohli pĹedstavit jako funkci stykaÄe, kterĂ˝ by mÄl jedno vinutĂ pĹĂdrĹžnĂŠ cĂvky zapojenĂŠ do serie se spĂnanĂ˝m hlavnĂm obvodem a navĂc by mÄla cĂvka stykaÄe jeĹĄtÄ jedno vinutĂ navĂc vinutĂŠ tenkĂ˝m drĂĄtem s mnoha zĂĄvity. StykaÄ se sepne zavedenĂm malĂŠho proudu do tohoto pomocnĂŠho vinutĂ, a pak proud hlavnĂm obvodem udrĹžuje stykaÄ sepnutĂ˝; zmenĹĄĂme-li tento proud pod urÄitĂŠ minimum, pak kotva stykaÄe odpadne a hlavnĂ obvod se rozpojĂ. Analogie se stykaÄem pokulhĂĄvĂĄ v rychlosti spĂnĂĄnĂ; zatĂmco spĂnacĂ doba tyristoru je v ĹĂĄdu stovek ns, u stykaÄe jsou to desĂtky milisekund. Charakteristika tyristoru je uvedena na obrĂĄzku 3.35.
Je zajĂmavĂĄ tĂm, Ĺže kĹivka charakteristiky nenĂ spojitĂĄ, ale vykazuje nespojitost, odpovĂdajĂcĂ zĂĄpornĂŠmu diferenciĂĄlnĂmu odporu. PrĹŻbÄh charakteristiky pro nulovĂ˝ proud ĹĂdicĂ elektrodou lze popsat takto: zvyĹĄujeme-li napÄtĂ na tyristoru, teÄe jĂm nejprve jen zĂĄvÄrnĂ˝ proud; koeficienty proudovĂŠho zesĂlenĂ a1 a a2 jsou malĂŠ a proto jmenovatel v naĹĄĂ rovnici pro I2 je jen o mĂĄlo menĹĄĂ neĹž 1. (UvÄdomme si, Ĺže koeficient proudovĂŠho zesĂlenĂ tranzistoru nenĂ konstanta, zĂĄvisĂ napĹ. na emitorovĂŠm proudu; je-li emitorovĂ˝ proud malĂ˝ je transport nosiÄĹŻ pĹes bĂĄzi tranzistoru ĹĂzen vĂ˝luÄnÄ difuzĂ a rekombinace v bĂĄzi je velikĂĄ; zvÄtĹĄĂme-li proud emitoru, vytvoĹĂme v blĂzkosti pĹechodu emitor-bĂĄze pĹebytek nosiÄĹŻ a tĂm vytvoĹĂme i elektrickĂŠ pole, kterĂŠ pomĂĄhĂĄ pĹenosu nosiÄĹŻ pĹes bĂĄzi => rekombinace je menĹĄĂ a koeficient proudovĂŠho zesĂlenĂ bliŞťà jedniÄce.) ZvyĹĄovĂĄnĂm napÄtĂ mezi anodou (emitor PNP tranzistoru) a katodou (emitor NPN tranzistoru) tyristoru se proud tyristorem mÄnĂ jen velmi mĂĄlo aĹž dojdeme k napÄtĂ, kdy dochĂĄzĂ k lavinovitĂŠmu prĹŻrazu kolektorovĂŠho pĹechodu tranzistoru PNP. TĂm dojde ke zvýťenĂ obou koeficientĹŻ proudovĂŠho zesĂlenĂ a1 i a2 a jmenovatel naĹĄeho vĂ˝razu se zaÄne blĂĹžit nule za souÄasnĂŠho vzrĹŻstu proudu IG (zĂĄvÄrnĂ˝ proud kolektorovĂŠho pĹechodu I1 de facto reprezentuje proud IG). Tyristor se sepne a zĹŻstane sepnutĂ˝, dokud I1=I2 neklesne pod hodnotu IH. Po dobu sepnutĂ je napÄtĂ na tyristoru velmi malĂŠ, ĹĂĄdovÄ jeden aĹž nÄkolik voltĹŻ podle velikosti prochĂĄzejĂcĂho proudu; tyristor se chovĂĄ jako malĂ˝ odpor - to je ÄĂĄst charakteristiky blĂĹže k ose poĹadnic, kterĂĄ rychle s napÄtĂm roste. ProtoĹže pĹi sepnutĂ tyristoru roste proud tyristorem pĹi souÄasnĂŠm sniĹžovĂĄnĂ napÄtĂ na tyristoru, chovĂĄ se tyristor v okamĹžiku sepnutĂ jako zĂĄpornĂ˝ odpor. Vzhledem k tomu, Ĺže lavinovitĂ˝ prĹŻraz kolektorovĂŠho pĹechodu tranzistoru PNP jenom pĹispÄje k otevĹenĂ tyristoru a tĂm napÄtĂ na tyristoru klesne, nenĂ tento prĹŻraz pro tyristor nijak nebezpeÄnĂ˝.
TeÄe-li do ĹĂdicĂ elektrody tyristoru proud, je situace velmi obdobnĂĄ, pouze nenĂ nutnĂŠ dojĂt k lavinovitĂŠmu prĹŻrazu kolektorovĂŠho pĹechodu tranzistoru, neboĹĽ IG v naĹĄem vztahu nenĂ rovno nule a tĂm dojde k otevĹenĂ tyristoru pĹi niŞťĂm napÄtĂ neĹž v pĹedchĂĄzejĂcĂm pĹĂpadÄ. Nebo naopak, je-li na tyristoru napÄtĂ menĹĄĂ, neĹž je napÄtĂ nutnĂŠ pro sepnutĂ tyristoru s nulovĂ˝m IG, mĹŻĹžeme tyristor sepnout krĂĄtkĂ˝m proudovĂ˝m impulsem do ĹĂdicĂ elektrody; to je nejbÄĹžnÄjĹĄĂ zpĹŻsob spĂnĂĄnĂ tyristoru.
Tyristor mĹŻĹže tĂŠĹž sepnout pĹi napÄtĂ podstatnÄ niŞťĂm, neĹž je spĂnacĂ napÄtĂ s nulovĂ˝m proudem IG tehdy, kdyĹž napÄtĂ na tyristoru rychle roste. Tehdy se uplatĹujĂ kapacity pĹechodĹŻ a jako proud IG âzafungujeâ proud pĹes kapacitu pĹechodĹŻ, kterĂ˝ sepne tyristor. Tento vÄtĹĄinou parazitnĂ efekt je moĹžnĂŠ odstranit pouze omezenĂm rychlosti vzrĹŻstu napÄtĂ na tyristoru; napĹ. vhodnĂ˝m filtrem.
Jak jiĹž bylo ĹeÄeno, pouĹžĂvĂĄ se tyristor pro bezeztrĂĄtovou regulaci vĂ˝konu. Jeho pouĹžitĂ je zejmĂŠna vhodnĂŠ v obvodech stĹĂdavĂŠho napÄtĂ, neboĹĽ kaĹždĂ˝ prĹŻchod napÄtĂ nulou automaticky vypne tyristor a ten ÄekĂĄ na dalĹĄĂ zapnutĂ. JedinĂŠ, co je zapotĹebĂ k regulaci vĂ˝konu pomocĂ tyristoru, je zaĹĂzenĂ, kterĂŠ âvyrobĂâ spouĹĄtÄcĂ puls do tyristoru ve vhodnĂŠ fĂĄzi periody stĹĂdavĂŠho napÄtĂ. NejjednoduĹĄĹĄĂ je pouĹžĂt pro ĹĂzenĂ fĂĄze jednoduchĂŠho RC Älenu s mÄnitelnou Äasovou konstantou RC napĹĂklad pomocĂ promÄnnĂŠho odporu, obrĂĄzek 3.36.
Je-li odpor nastaven na nulu, spĂnĂĄ se tyristor prakticky okamĹžitÄ po prĹŻchodu napÄtĂ nulou, je-li odpor nastaven na vÄtĹĄĂ hodnotu, zpoĹžÄuje se napÄtĂ na kondenzĂĄtoru za napÄtĂm na tyristoru a ten zapne aĹž za urÄitĂ˝ Äas po prĹŻchodu napÄtĂ nulou; vĂ˝kon na zĂĄtÄĹži bude v tomto pĹĂpadÄ menĹĄĂ.
Pomalu vzrĹŻstajĂcĂ napÄtĂ na ĹĂdicĂ elektrodÄ tyristoru mĹŻĹže vĂŠst k jeho zapĂnĂĄnĂ v ne zcela pĹesnÄ urÄenĂ˝ ÄasovĂ˝ okamĹžik; proto je vhodnĂŠ zaĹadit do obvodu jeĹĄtÄ prvek, kterĂ˝ zmÄnĂ pomalĂ˝ prĹŻbÄh napÄtĂ na kondenzĂĄtoru ve strmĂ˝ proudovĂ˝ impuls. Touto souÄĂĄstkou je diak (diac), kterĂ˝ si mĹŻĹžeme pĹedstavit jako tyristor s nevyvedenou ĹĂdicĂ elektrodou. Po dosaĹženĂ urÄitĂŠho napÄtĂ mezi anodou a katodou spĂnĂĄ se tedy diak do malĂŠho odporu a proto je ideĂĄlnĂ spĂnacĂ souÄĂĄstkou v obvodu ĹĂdicĂ elektrody tyristoru. Tak jako tyristor rozpĂnĂĄ se diak zmenĹĄenĂm proudu mezi anodou a katodou pod urÄitou hodnotu pĹĂdrĹžnĂŠho proudu. Diak je jednoduchĂĄ a spolehlivĂĄ souÄĂĄstka, kterou je vhodnĂŠ ve spĂnacĂch obvodech tyristorĹŻ pouĹžĂvat. Na obrĂĄzku 3.36 je proto diak jiĹž zakreslen.
JistÄ jste si vĹĄimli, Ĺže tyristor nespĂnĂĄ v obou polaritĂĄch; rozliĹĄuje se anoda a katoda tyristoru. Je-li na katodÄ tyristoru kladnĂŠ a na anodÄ zĂĄpornĂŠ napÄtĂ, teÄe tyristorem jen zĂĄvÄrnĂ˝ proud a nelze jej proudem do ĹĂdicĂ elektrody sepnout. NavĂc vzhledem ke svĂŠ sloĹžitÄjĹĄĂ struktuĹe neĹž obyÄejnĂĄ dioda, je nĂĄchylnÄjĹĄĂ na prĹŻraz v zĂĄvÄrnĂŠm smÄru a proto se doporuÄuje zapojit do serie s tyristorem jednu usmÄrĹujĂcĂ diodu. TĂm ovĹĄem je maximĂĄlnĂ vĂ˝kon omezen na polovinu moĹžnĂŠho vĂ˝konu. Odpomoc je moĹžnĂĄ dvojĂm zpĹŻsobem: buÄ pouĹžijeme pĹed tyristorem GraetzĹŻv usmÄrĹovaÄ, takĹže na tyristoru bude vĹždy jen napÄtĂ jednĂŠ polarity, nebo pouĹžijeme dva antiparalelnÄ zapojenĂŠ tyristory. V tomto pĹĂpadÄ se tyristory s vĂ˝hodou spĂnajĂ pomocĂ malĂ˝ch impulsnĂch transfrmĂĄtorĹŻ, neboĹĽ k sepnutĂ tyristoru potĹebujeme jen ÄasovÄ velmi krĂĄtkĂ˝ impuls, ĹĂĄdovÄ m s. Tyristory se vyrĂĄbÄjĂ pro napÄtĂ od stovek voltĹŻ do nÄkolika kV a pro proudy od jednotek A do nÄkolika kA. Je moĹžnĂŠ je pouĹžĂt i pro spĂnĂĄnĂ stejnosmÄrnĂ˝ch obvodĹŻ; pak je nutnĂŠ se postarat o vypĂnĂĄnĂ tyristoru speciĂĄlnĂm obvodem, kterĂ˝, napĹ. sepnutĂm kondenzĂĄtoru k anodÄ tyristoru na chvĂli âpĹevezmeâ proud obvodem a tĂm proud tyristorem klesne pod hodnotu pĹĂdrĹžnĂŠho proudu IH. Pro obvody se stejnosmÄrnĂ˝m napÄtĂm je typickĂŠ ĹĂzenĂ vĂ˝konu impulsem stejnĂŠ ĹĄĂĹe a zmÄnou frekvence (vzpomeĹte si na tramvaje, pĹi rozjezdu âkĹuÄĂâ na vyĹĄĹĄĂm kmitoÄtu), pro obvody stĹĂdavĂŠho napÄtĂ, kde je kmitoÄet dĂĄn, mÄnĂ se vĂ˝kon zmÄnou ĹĄĂĹky aktivnĂ ÄĂĄsti periody, tj. ÄĂĄsti periody, po kterou je zĂĄtÄĹž pĹipojena ke zdroji.
Pro relativnÄ malĂŠ vĂ˝kony, tj. pro napÄtĂ typickĂĄ v rozvodnĂŠ sĂti a proudy do nÄkolika ampĂŠr byly vyvinuty vĂcecrstvĂŠ prvky, kterĂŠ pracujĂ stejnÄ jako dva antiparalelnÄ zapojenĂŠ tyristory s tĂm rozdĂlem, Ĺže majĂ jen jednu ĹĂdicĂ elektrodu; ĹĂkĂĄ se jim triak. ZatĂmco tyristory byly vyrobeny pro ĹĂzenĂ vĂ˝konĹŻ aĹž do ĹĂĄdu megawattĹŻ, triaky vzhledem ke svĂŠ sloĹžitÄjĹĄĂ struktuĹe a tĂm vÄtĹĄĂ nĂĄchylnosti na prĹŻraz zĹŻstĂĄvajĂ domĂŠnou pro regulaci intenzity domĂĄcĂho osvÄtlenĂ, otĂĄÄek vrtaÄek, vysavaÄĹŻ a podobnĂ˝ch nĂzkovĂ˝konovĂ˝ch elektrickĂ˝ch spotĹebiÄĹŻ; jejich vĂ˝hoda tkvĂ v jednoduchosti zapojenĂ.
Pro fĂĄzovĂŠ ĹĂzenĂ triakĹŻ a tyristorĹŻ byly vyvinuty integrovanĂŠ obvody, kterĂŠ umoĹžĹujĂ âlineĂĄrnĂâ ĹĂzenĂ fĂĄze spouĹĄtÄnĂ. V kaĹždĂŠ pĹŻlperiodÄ âvyrobĂâ lineĂĄrnÄ vzrĹŻstajĂcĂ pilovitĂŠ napÄtĂ a tyristor se sepne v okamĹžiku, kdy se toto napÄtĂ vyrovnĂĄ konstantnĂmu napÄtĂ ĹĂzenĂŠmu zvnÄjĹĄku potenciometrem. FĂĄze sepnutĂ je tedy pĹĂmo ĂşmÄrnĂĄ Ăşhlu otoÄenĂ potenciometru (za pĹedpokladu, Ĺže se jednĂĄ o potenciometr s lineĂĄrnĂm prĹŻbÄhem odporu). Tyto integrovanĂŠ obvody jsou napĂĄjeny pĹĂmo ze sĂtÄ a tak pro konstrukci napĹ. regulĂĄtoru otĂĄÄek vysavaÄe staÄĂ triak, tento integrovanĂ˝ obvod, potenciometr a nÄkolik mĂĄlo dalĹĄĂch souÄĂĄstek.
DĹĂve, neĹž opustĂme tuto kapitolu o spĂnacĂch polovodiÄovĂ˝ch prvcĂch je tĹeba si zdĹŻraznit potĹebu odruĹĄenĂ tÄchto regulĂĄtorĹŻ. Existuje Ĺada amatĂŠrskĂ˝ch konstrukcĂ tÄchto regulĂĄtorĹŻ, kterĂŠ sice bezchybnÄ fungujĂ, ale âzamoĹujĂâ ovzduĹĄĂ ĹĄirokĂ˝m spektrem vyzaĹovanĂ˝ch kmitoÄtĹŻ. MoĹžnĂĄ si vzpomĂnĂĄte, Ĺže kdyĹž mÄl soused ĹĄpatnÄ odruĹĄenĂ˝ mixer nebo vysavaÄ, pak, kdyĹž tento spotĹebiÄ pouĹžĂval, neĹĄlo se dĂvat na televizi nebo dokonce ani poslouchat radio. V tomto pĹĂpadÄ ĹĄlo o ťĂĹenĂ tÄchto ruĹĄivĂ˝ch kmitoÄtĹŻ pĹĂmo po rozvodnĂŠ sĂti, v pĹĂpadÄ ĹĄpatnÄ odruĹĄenĂŠho napĹ. zapalovĂĄnĂ u motorĹŻ, se jednĂĄ o pĹenos vzduchem. Z tohoto dĹŻvodu vĹĄechny spotĹebiÄe, kterĂŠ mohou potenciĂĄlnÄ vyzaĹovat energii, jsou podrobovĂĄny v rĂĄmci schvalovĂĄnĂ kaĹždĂ˝m stĂĄtem pĹĂsnĂŠ kontrole na tak zvanou elektromagnetickou kompatibilitu, EMC (Electro-Magnetic-Compatibility). JednĂĄ se jak o ĂşroveĹ vyzaĹovĂĄnĂ, tak o citlivost na tyto ruĹĄivĂŠ vlivy; neradi bychom tĹeba letÄli v letadle, jehoĹž navigaÄnĂ systĂŠm by mohl bĂ˝t ovlivnÄn tĂm, Ĺže v blĂzkosti letiĹĄtÄ jezdĂ tyristorovÄ ĹĂzenĂŠ tramvaje. EMC se stĂĄvĂĄ ÄĂm dĂĄl vĂc souÄĂĄstĂ ekologickĂŠho nahlĂĹženĂ na svÄt okolo nĂĄs a proto bychom mÄli i my pĹispÄt alespoĹ tĂm, Ĺže nebudeme neodruĹĄenĂŠ nebo ĹĄpatnÄ odruĹĄenĂŠ vĂ˝robky pouĹžĂvat.