Katedra fyziky povrchů a plazmatu

Nabídka témat studentských projektů ve šk. roce 2015/2016

zobrazit předchozí rok (2014/2015), další rok (2016/2017)

POZOR! Neprohlížíte aktuálně vyhlášená témata.

Přihlášky na podzimní SFG je třeba podat do 15. listopadu 2015, na jarní SFG je třeba podat do 15. května 2016, na letní projekty KFPP se hlaste v červnu a v průběhu prázdnin 2016, ostatní projekty průběžně.

Proč zkusit projekt na KFPP?

• příležitost nezávazně si vyzkoušet vědu — projekty souvisí s aktuálním výzkumem
• rozsah je typicky 14 dní v létě (letní projekty) nebo během semestru (např. 1 odpoledne týdně) pro ostatní projekty
• zajímavé a zpracovatelné téma — všechno potřebné vás naučíme
• možnost navázání — z projektu může být základ bakalářky
• finanční odměna v podobě stipendia — může to být příjemná letní brigáda
• chcete u nás dělat projekt, ale z nabídky projektů vás nic nezaujalo? Napište J. Pavlů a něco spolu vymyslíme...

Letní projekty KFPP

Studentské projekty

Detaily:

Vliv blesků na intenzitu vln pozorovaných družicemi Cluster (info: RNDr. František Němec, Ph.D., Jan Záhlava)

Nauč vakuovou měrku komunikovat (info: RNDr. Viktor Johánek, Ph.D.)
Propojení kontroléru ionizačního vakuoměru s řídícím počítačem a softwarové začlenění do stávajícího programu v LabView.
Na UHV aparatuře kombinující metody STM, TPD, XPS a LEED je pro přípravu vzorků i vlastní experimenty k dispozici přesný napouštěcí systém plynů, řízený programem v LabView. Po změně vakuoměru je potřeba modifikovat a doplnit řídící program o čtení tlaku přes sériové rozhraní RS-232 a o možnost snadného přepínání zobrazovaných jednotek tlaku, případně i čtení a řízení dalších parametrů (vypínání/zapínání žhavicího vlákna, změna emisního proudu apod.).

Mrazíme molekuly na povrchu – IR spektroskopie při nízkých teplotách (info: RNDr. Viktor Johánek, Ph.D.)
Doplnění reakční komory IR spektrometru o možnost chlazení a následné otestování na reálném vzorku.
Zařízení pro reflexně-absorpční infračervenou spektroskopii (RAIRS) obsahuje reakční komoru s možností měření chemického stavu povrchů za působení čistých plynů nebo jejich směsí a nezávislou (automatizovanou) kontrolu teplotu vzorku. Chybí však možnost chlazení pro nízkoteplotní experimenty. Cílem projektu je doplnění reakční komory (která je na tuto možnost již připravena) o sytém chlazení kapalným dusíkem a otestování funčnosti změřením vibračních IR spekter na reálných vzorcích.

Nejistota typu A vodivosti mnohootvorových clon (MOO) (info: RNDr. Ladislav Peksa, CSc.)
Vyhodncení MOO jako kanálů alternativně kruhových a eliptických umožňuje obejít opakovaná měření (nákladné, málo vypovídající). Počítá se „odpor“ proudění plynu, zvolená metoda vyžaduje geometrickou představivost, sympatii k analytické geometrii, chuť zvládnout metodu vícerozměrné numerické integrace a schopnost programovat nejlépe v C++.

Vidí náš monitor slunečního větru "gravitační vlny"? (info: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc., Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc.)
Analýza pozorování gravitačních vln; analýza dat z přístroje BMSW; geometrie a porovnání dat.

Návrh "kapesního" monitoru UV záření pro měření na oběžné dráze kolem Měsíce (info: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc., Mgr. Libor Nouzák)
Výběr vhodného UV detektoru, návrh jednoduché elektroniky pro měření.

Výpočet rezonančního chování částice v elektrodynamické pasti (info: Mgr. Štěpán Roučka, Ph.D., Doc. RNDr. Radek Plašil, Ph.D.)
Cílem práce je simulace záchytu a udržení nabité částice v elektrodynamické pasti. Práce bude spočívat v numerickém výpočtu elektrického pole, ve kterém bude simulován pohyb částice v závislosti na parametrech pole. Bude analyzováno rezonanční chování částice v důsledku nedokonalosti pole pasti.

Konstrukce rezonanční sondy pro měření koncentrace plazmatu (info: Doc. Mgr. Pavel Kudrna, Dr.)
VF sondy slouží pro měření koncentrace plazmatu. Úkolem projektu bude vyrobit rezonanční sondu tvaru U a otestovat ji mimo plazma, tj. vyřešit její připojení k VF generátoru, dále najít a proměřit její rezonanční křivku a porovnat ji s teoretickou hodnotou.

Pátrání po elektromagnetických stopách pozemních KV a VKV (info: Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., Prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.)
Úkolem projektu je zmapovat elektromagnetické stopy pozemních KV a VKV vysílačů na nízké oběžné dráze okolo Země pomocí analýzy záznamů elektrického pole naměřeného družicí Chibis ve frekvenčním pásmu 24-48 MHz.

Anomální proudění vodíku v iontové pasti za velmi nízkých teplot (info: RNDr. Štěpán Roučka, Ph.D., Artem Kovalenko)
Bude studován zdánlivý rozpor experimentu s teorií teplotní transpirace při 10 K. Ten je pozorován při reakcích iontů v radiofrekvenční pasti s molekulami H₂. Projekt bude řešen především teoreticky Monte Carlo simulací pohybu H₂ a výsledky budou konfrontovány s měřeními kalibračních reakcí v iontové pasti.

Studium možností akustického výstupu při měření skenovací tunelovou mikroskopií

Vedoucí: Doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc.

Anotace:

Zobrazení povrchu pevné látky ve skenovacím tunelovém mikroskopu (STM) je založeno na měření tunelového proudu mezi hrotem mikroskopu a povrchem při daném napětí. Zpětnovazební smyčka elektronického řízení polohy hrotu během skenování zajišťuje, aby se velikost proudu rovnala předen zvolené hodnotě.

Současné možnosti technické realizace zařízení a samotná povaha tunelového přechodu se projevují tím, že frekvenční rozsah měřeného tunelového proudu se nachází převážně v akustickém pásmu. Během měření je výhodné sledovat průběh tunelového proudu osciloskopem a mít tak okamžitou informaci o elektrickém či mechanickém rušení, které se projeví ve střídavé složce proudu – charakteristických fluktuacích tunelového proudu. Fluktuace tunelového proudu dále odrážejí citlivě jakékoliv náhodné změny na tunelovém přechodu (např. nestability hrotu, nečistoty na hrotu, odezva polohy hrotu na zpětnovazební regulátor).

Vzhledem k možnosti převedení časového průběhu změn tunelového proudu na akustický signál se objevuje zajímavá možnost hodnocení stavu tunelového kontaktu a přítomnosti rušení různého původu poslechem. Základním úkolem projektu je posouzení toho, jak mohou být přirozené schopnosti lidského slyšení využity pro „analýzu“ podmínek měření v STM a rychlé odhalování různých zdrojů rušení.

Cíle a úkoly projektu:
1. Pochopení principu STM a měření tunelového proudu.
2. Poznání základních příčin fluktuací tunelového proudu.
3. Posouzení různých typů elektrického šumu podle akustického projevu.
4. Vytvoření akustického výstupu pro měřený tunelový proud (on-line) a záznam signálu do paměti ve vhodném formátu pro off-line zpracování.
5. Vytvoření reprezentativních modelových situací pro posouzení zdrojů rušení v tunelovém proudu.
6. Testování poznatků při analýze signálu během standardních měření v STM.

Práce seznamuje studenty s náročnou experimentální technikou STM a se základy techniky zpracování signálů. Tematicky se zabývá neprozkoumanou možností zapojit lidský sluch do optimalizace nastavení parametrů měření v STM a využít slyšení jako další informační kanál.