Letní projekty KFPPzobrazit předchozí rok (2018/2019), další rok (2020/2021)
POZOR! Neprohlížíte aktuálně vyhlášená témata.
Přihlášky na podzimní SFG je třeba podat do 15. listopadu 2019, na jarní SFG je třeba podat do 15. května 2020, na letní projekty KFPP se hlaste v červnu a v průběhu prázdnin 2020, ostatní projekty průběžně.
Letní projekty KFPP
Studentské fakultní granty (zadané na podzim) Prach nad Marsem (info: RNDr. Jakub Vaverka, Ph.D.)
Analýza dat z družice MAVEN, která obíhá Mars od roku 2014.
Detekuje družice Cassini opravdu dopady prachových zrn? (info: RNDr. Jakub Vaverka, Ph.D.)
Ověření, že detekovaný signál odpovídá dopadu prachových zrn pomocí analýzy dat z dipolové a monopolové antény.
Prozkoumej skladbu složených očí několika druhů hmyzu (info: Doc. Mgr. Iva Matolínová, Dr.)
V rámci tohoto projektu budou studovány fasetové oči hmyzu pomocí metody skenovací elektronové mikroskopie. Cílem je zvládnutí práce s elektronovým mikroskopem tak, aby bylo možné prozkoumat počet omnatidií, z kterých se oči skládají, v závislosti na druhu hmyzu.
Mikroplasty v elektronovém skenovacím mikroskopu (info: Doc. Mgr. Iva Matolínová, Dr.)
V rámci tohoto projektu budou studovány mikročástice plastu získané z běžně užívaného materiálu v potravinovém průmyslu, a to pomocí metody skenovací elektronové mikroskopie. Cílem je zvládnutí práce s elektronovým mikroskopem.
Mohou být neplatinové nanočástice aktivní v palivových článcích? (info: Yevheniia Lobko, Ph.D.)
V rámci tohoto projektu bude student testovat aktivitu kovových nanočástic pomocí metod cyklické voltametrie a rotující diskové (kroužkové) elektrody. Z naměřených dat se poté pokusí analyzovat parametry katalytické aktivity nanočástic.
Pokus se připravit dobře definovanou tenkou vrstvu pomocí magnetrónového naprašování (info: RNDr. Peter Kúš, Ph.D.)
Magnetrónové naprašovanie je jednu z najrozšírenejších a najuniverzálnejších metód depozície tenkých vrstiev. Jeho výhody spočívajú predovšetkým vo variabilite depozičných rýchlostí, výbornej adhézii vrstiev, možnosti operácie pri izbovej teplote, možnosti prípravy rôznych zmesných štruktúr, ako aj schopnosti deponovať jak vodivé, tak aj nevodivé materiály. Zmenou podmienok počas depozície, typicky tlaku, privedeného výkonu, či teploty substrátu, je možné docieliť rôznej morfológie vrstvy pri jej rovnakom chemickom zložení. Cieľom práce bude zoznámiť sa s fungovovaním depozičného zariadenia obsahujúceho tri balancované magnetróny a pripraviť sériu vrstiev pri diametrálne odlišných parametroch, pričom ich chemický stav a hrúbka bude zachovaná. Následne sa pomocou skenovacej elektrónovej mikroskopie bude pozorovať miera odlišnosti ich morfológie.
Je možné pozorovat příčný řez elektrolyzérem vody s protonově vodivou membránou pomocí skenovacího elektronového mikroskopu? (info: RNDr. Peter Kúš, Ph.D.)
Vodný elektrolyzér s protónovo vodivou membránou (PEMWE) je základným stavebným kameňom vodíkového hospodárstva. Umožňuje totiž premenu prebytočnej elektrickej energie z obnoviteľných zdrojov v čase vysokej produkcie a nízkeho odberu na jednoducho uskladniteľnú energiu chemickú. Deje sa tak prostredníctvom endergonickej elektrochemickej reakcie 2H2O + elektrická energia -> O2 + 2H2. Produktom sú plynný vodík a kyslík, ktoré môžu byť neskôr spätne použité v palivovom článku.
MEA (Membrane Electrode Assembly) je srdcom každého PEMWE. Jedná sa o samotnú membránu PEM, ktorá je z oboch strán spojená s nanoštrukturovanými katalyzátormi a poréznymi plyn-prepúšťajúcimi vrstvami GDL (Gas Diffusion Layer).
V rámci tohto projektu sa pokúsime pozorovať stavbu funkčnej MEA pomocou moderného skenovacieho elektrónového mikroskopu. Cieľom práce bude zoznámiť sa so základnými funkciami mikroskopu a preskúmať možnosti realizácie netriviálneho snímku MEA v priečnom reze.
Optimalizace vyhledávacích tabulek pro spektometr energetických elektronů na družici TARANIS (info: Doc. RNDr. Lubomír Přech, Dr.)
Francouzská družice TARANIS, připravovaná ke startu v srpnu 2020, bude měřit nadoblačné efekty spojené s bleskovou aktivitou během bouřek v nízkých vrstvách zemské atmosféry. Jedním z jejích vědeckých přístrojů, na kterém se podílela KFPP, je dvojice detektorů energetických elektronů, jejichž úlohou je měřit energetické a směrové rozdělení spršek relativistických elektronů vznikajících během elektických výbojů ve stratosféře a nebo elektronů vysypávaných z radiačních pásů.
Cílem projektu je optimalizace stávajích vyhledávacích tabulek pro určení směru příchodu registrované částice na základě kalibračních dat pořízených na elektronovém urychlovači v laboratořích ONERA. Nové tabulky budou nahrány do řídící jednotky spektrometru během přejímací fáze na orbitě na podzim t.r.
Řešitel projektu se v případě zájmu posléze může účastnit analýzy budoucích dat z družice TARANIS.
Co udělá kostní implantát pokrytý BaTiO3 v těle? Bude pacient běhat jako koroptev nebo bídně zemře na otravu baryem? (info: Doc. RNDr. Václav Nehasil, Dr., Mgr. Zdeněk Rafaj)
Metodou rentgenové fotoelektronové spektroskopie budeme sledovat, jaké množství barya se uvolní ve fyziologickém roztoku (simulace tělesného prostředí) z tenké vrstvy BaTiO3. Práce souvisí s hledáním nových biokompatibilních materiálů a jejich charakteristikou metodami fyziky povrchů ve spolupráci s FzÚ a FÚ AV ČR.
Hroty pro qPlus – hledání jehly v kapce hydroxidu (info: Doc. RNDr. Pavel Kocán, Ph.D.)
Kvalita mikroskopu atomárních sil (AFM) závisí na velikosti použitého hrotu – čím menší, tím lepší. Připravíme hroty tak malé, že nebudou vidět pouhým okem. Najdeme způsob, jak s nimi zacházet, aniž bychom zničili jejich atomárně ostré špičky?
[1] Ultramicroscopy, 113 (2): 152–157, 2012
[2] © J. Macl
Simulace molekulárních sítí v Pythonu (info: Doc. RNDr. Pavel Kocán, Ph.D.)
K dispozici je program optimalizující strukturu 2D molekulárních sítí, stavebních prvků budoucí nano-elektroniky. Program je třeba upravit tak, aby byl schopen automatického hledání vhodných struktur. Ideální pro nadšeného pythonistu, který se nebojí zpracování velkého množství dat.
Kalibrace vypařovadel kovů a molekul pro STM experimenty (info: Doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc.)
Kalibrace spočívá v určení závislosti rychlosti vypařování na teplotě vypařovadla (pokud ji lze měřit), ale hlavně na příkonu ohřevu, kterým řídíme rychlost depozice. Dalším důležitým parametrem je doba ohřevu, po které se rychlost ustálí. Pro měření množství a rychlosti vypařeného materiálu se využívá metody kmitajícího křemenného krystalu, jehož rezonanční frekvence se snižuje úměrně s rostoucí hmotností naneseného materiálu.
Prázdniny v kasinu (info: Doc. Mgr. Josef Mysliveček, Ph.D.)
Nanočástice drahých kovů na oxidových substrátech představují technologicky nenahraditelné katalyzátory. Ovšem jen pokud částice zůstávají opravdu malé, čemuž termodynamika nepřeje. V rámci projektu budeme zkoumat kinetický Monte Carlo (KMC) model růstu nanočástic a roli povrchových defektů v něm s cílem najít obranu proti přirozenému zvětšování se (hrubnutí) nanočástic. Limitní příklad: F. Dvořák et al., Nature Communications 7, 10801 (2016).
Odkud přichází vlny, které detekuje družice ve vrchní ionosféře? (info: Doc. RNDr. František Němec, Ph.D.)
Měření všech tří složek magnetického pole současně umožňuje určit polarizaci a směr šíření detekovaných elektromagnetických vln. Cílem projektu je analyzovat odpovídající data získaná družicí ve vrchní ionosféře (výška cca 700 km) a určit, odkud pozorované vlny přicházejí.
Jak moc „prázdné“ je kosmické prostředí okolo Země? (info: Doc. RNDr. František Němec, Ph.D.)
Kosmické prostředí okolo Země (tzv. vnitřní magnetosféra) obsahuje nabité částice (plazma), jejichž koncentrace závisí podstatným způsobem na poloze a aktuální konfiguraci celého systému. Náplní projektu je využít družicová data pro charakterizaci těchto koncentrací v závislosti na relevantních parametrech.
Ionosféra Marsu: jak dobře fungují současné modely? (info: Doc. RNDr. František Němec, Ph.D.)
Současné družicové projekty (Mars Express, MAVEN) poskytují dlouhodobá měření ionosféry Marsu, na jejichž základě vznikla řada empirických modelů. Předmětem projektu je využít dostupná data ke srovnání těchto modelů a vyhodnocení, který z modelů funguje za jakých podmínek nejlépe.
Anomální proudění vodíku v iontové pasti za velmi nízkých teplot.Vedoucí: RNDr. Štěpán Roučka, Ph.D.
Anotace:
Iontová past používaná na našem pracoviští je zařízení pro studium interakcí iontů s neutrálními částicemi za nízkých teplot (10 K), které jsou relevantní pro fyziku mezihvězdného prostoru a zajímavé pro kvantovou teorii.
Cílem projektu je vysvětlení zdánlivého rozporu s teorií teplotní transpirace, který je pozorován při interakci iontů v radiofrekvenční pasti s molekulami H2. Projekt bude řešen numericky Monte Carlo simulací pohybu H2 a experimentálně s pomocí kalibračních reakcí v iontové pasti. Těžiště práce bude spočívat ve vytvoření modelu transportu H2 skrz vstupní elektrody pasti. Součástí modelu bude simulace trajektorií ve vakuu, interakce H2 s povrchem elektrody a případně také migrace H2 po povrchu.
Mapování mechanických vlastností materiálů hrotem AFM Vedoucí: Mgr. Ivan Khalakhan, Ph.D.
Anotace:
Mikroskopie atomárních sil (AFM), založená na vyhodnocení síly působící mezi sondou a povrchem, je ideálním nástrojem pro lokální měření mechanických vlastností materiálu včetně pružnosti a přilnavosti a zároveň umožňuje zobrazování topografie povrchu.
Vyzkoušej si experimentální práci na vysokotlakém XPSVedoucí: Mykhailo Vorokhta, Ph.D.
Anotace:
V rámci tohoto projektu se student seznámí s prací na zařízení vybaveném metodou rentgenové fotoelektronové spektroskopie pracující v podmínkách tlaků v řádu jednotek mbar, simulujících reálné reakční podmínky. Jedná se o jediné zařízení tohoto typu v celé České republice, na světě jich funguje pouze několik desítek. V tomto zařízení se pokusíme pozorovat dynamiku růstu tenké vrstvy oxidu na povrchu monokrystalu mědi v reálném čase.
Je možné pozorovat příčný řez elektrolyzérem vody s protonově vodivou membránou pomocí skenovacího elektronového mikroskopu?Vedoucí: RNDr. Peter Kúš, Ph.D.
Anotace:
Vodní elektrolyzér s protónově vodivou membránou (PEMWE) umožňuje přeměnu elektrické energie na energii chemickou prostřednictvím elektrochemické reakce 2H2O + elektrická energie -> O2 + 2H2. Srdcem každého PEMWE je membrána PEM, která je z obou stran spojená s nanostrukturovanými katalyzátory a porézními plyn prepouštějícimi vrstvami. V rámci tohto projektu se pokusime pozorovat stavbu funkční MEA pomocí skenovacího elektronového mikroskopu a prozkoumat možnosti realizace netriviálního snímku MEA v příčném řezu.
Studium detekčních mechanismů plynového senzoru metodou vysokotlaké rentgenové fotoelektronové spektroskopie (NAP-XPS) Vedoucí: Mgr. Ivan Khalakhan, Ph.D.Mykhailo Vorokhta, Ph.D.
Anotace:
Metoda rentgenové fotoelektronové spektroskopie dovoluje pozorovat a určovat chemický stav molekul adsorbovaných na povrchu. Tato měření spolu s měřeními změn elektrického odporu senzoru v závislosti na koncentraci a typu plynu umožňuje zjistit mechanismy detekce tohoto plynu senzorem.
Studium interakce plynů s modelovými povrchy pomocí NAP-STMVedoucí: RNDr. Peter Matvija, Ph.D.
Anotace:
V rámci projektu budou zkoumané definované povrchy kovů (Pt, Cu …) a jejich interakce s plyny (O2, H2, CO …) za tlaků blízkých atmosférickému tlaku. Skenovací tunelový mikroskop (STM) bude využíván především na určení změn morfologie povrchů pod vlivem zvyšujícího se tlaku plynů. Vybrané systémy budou dál zkoumané pomocí rentgenové fotoemisní spektroskopie (XPS).
Příprava a charakterizace bimetalických katalyzátorů na bázi platiny pro palivové článkyVedoucí: Mgr. Ivan Khalakhan, Ph.D.
Anotace:
Palivové články s polymerní membránou patří mezi nejslibnější alternativní zdroje čisté energie. Nicméně komercializace palivových článků je omezena pomalou kinetikou reakce redukce kyslíku (ORR) běžící na katodě. Další překážkou je vysoká cena platiny, která zůstává jediným katalyzátorem pro ORR splňujícím požadavky na katalýzu a stabilitu. Zatím jednou z nejlepších strategií překonání těchto omezení je dopování platiny jinými kovy. Bimetalické slitiny platiny zvětšují elektrokatalytickou aktivitu vůči ORR a současně snižují cenu katalyzátoru.
Práce bude zaměřena na přípravu bimetalických katalyzátorů Pt-M (M=Co, Ni, Fe) metodou magnetronového naprašování s ohledem na optimalizaci depozičních parametrů a složení katalytických vrstev
Meranie hrúbky deponované vrstvy pomocou mikroskopie atomárnych sílVedoucí: RNDr. Peter Kúš, Ph.D.
Anotace:
Mikroskopia atomárnych síl (AFM) je modernou, všestrannou metódou, určenou na skúmanie povrchových vlastností pevných látok. Topografia vzorky sa získava pomocu veľmi ostrého hrotu ktorý rastruje po jej povrchu a zaznamenáva/reguluje svoju výšku v závislosti na vzájomnom silovom pôsobení atómov vzorky a hrotu. Získané rozlíšenie je v ideálnom prípade v rozsahu jednotiek nm. Na našom pracovisku často pracujeme s tenkými vrstvami, pripravenými pomocou magnetrónového naprašovania. Klúčové je pre nás vedieť určiť rýchlosť depozície vrstiev. Cieľom práce bude preto zoznámiť sa so základnými funkciami AFM a preskúmať možnosti realizácie kontroly hrúbky deponovaných vrstiev metódou maskovania (viď. obrázky nižšie).
Pokus sa pripraviť dobre definovanú tenkú vrstvu pomocou magnetrónového naprašovaniaVedoucí: RNDr. Peter Kúš, Ph.D.
Anotace:
Magnetrónové naprašovanie je jednu z najrozšírenejších a najuniverzálnejších metód depozície tenkých vrstiev. Jeho výhody spočívajú predovšetkým vo variabilite depozičných rýchlostí, výbornej adhézii vrstiev, možnosti operácie pri izbovej teplote, možnosti prípravy rôznych zmesných štruktúr, ako aj schopnosti deponovať jak vodivé, tak aj nevodivé materiály. Zmenou podmienok počas depozície, typicky tlaku, privedeného výkonu, či teploty substrátu, je možné docieliť rôznej morfológie vrstvy pri jej rovnakom chemickom zložení. Cieľom práce bude zoznámiť sa s fungovovaním depozičného zariadenia obsahujúceho tri balancované magnetróny a pripraviť sériu vrstiev pri diametrálne odlišných parametroch, pričom ich chemický stav a hrúbka bude zachovaná. Následne sa pomocou skenovacej elektrónovej mirkoskopie bude pozorovať miera odlišnosti ich morfológie.
Příprava a testování miniaturních wolframových hrotů pro senzor typu "q-plus" v kombinované mikroskopii STM a AFM Vedoucí: Doc. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc.
Anotace:
Mikroskopie povrchů s atomárním rozlišením je založena na měření proudu tunelujících elektronů nebo měření sil mezi sondou (hrotem) mikroskopu a zkoumaným povrchem. Skenovací tunelová mikroskopie (STM) se hodí pouze pro měření na vodivých površích. Využití posunu frekvence křemenného rezonátoru s hrotem pro měření atomárních sil otevřelo možnost pro konstrukci kombinovaného senzoru a snadnou modifikaci zařízení STM a jeho využití pro mikroskopii atomárních sil (AFM). V kombinovaném senzoru je miniaturní wolframový hrot upevněn na jedno rameno křemenné ladičky a tak lze podle potřeby provádět STM nebo AFM měření. Navíc je možné využít i nově vzniklé možnosti kombinovaného měření STM/AFM.
Cílem práce je optimalizovat elektrochemickou přípravu měřicího wolframového hrotu přímo na senzoru (ladičce) a získat parametry senzoru (průběh rezonanční křivky) ještě před jeho praktickým využitím.
Výroba a kalibrace molekulárního sublimátoru — zdroje pro vakuovou depozici organických polovodičůVedoucí: Doc. RNDr. Pavel Kocán, Ph.D.
Anotace:
Organické molekuly jsou dnes využívány jako organické polovodiče, v budoucnosti mohou najít využití v nano-elektronických prvcích. Ve skupině se zabýváme růstem molekulárních nanostruktur na površích pevných látek a jejich studiem pomocí řádkovacího tunelového mikroskopu (STM). V rámci projektu bude vyvinuta a využita kalibrační aparatura pro sublimaci vybraných organických molekul. Student se rovněž seznámí s principem a možnostmi techniky STM.
Kontrola hustoty monoatomárních schodù na povrchu kovového monokrystalu iontovou erozíVedoucí: Doc. Mgr. Josef Mysliveček, Ph.D.
Anotace:
Monoatomární schody silně ovlivňují chemickou reaktivitu povrchů pevných látek. V projektu zkusíme podle známého receptu připravit uspořádané kovové vzorky se zvýšenou hustotou monoatomárních schodů pomocí iontové eroze. Přitom si osvojíme zálkadní experimentální techniky fyziky povrchů (surface science) a zobrazíme povrch s vysokým až atomárním rozlišením pomocí rastrovacího tunelového mikroskopu. Lze použít jako základ pro navazující diplomovou práci v (elektro)chemické reaktivitě systémů kov-oxid. Literatura: Kalff, M.; Comsa, G.; Michely, T. Temperature Dependent Morphological Evolution of Pt(111) by Ion Erosion: Destabilization, Phase Coexistence and Coarsening. Surf. Sci. 2001, 486, 103–135.
Propojení ionizačního vakuoměru s počítačem Vedoucí: RNDr. Viktor Johánek, Ph.D.
Anotace:
Na vakuové aparatuře kombinující metody STM, TPD, XPS a LEED je pro přípravu vzorků i vlastní experimenty k dispozici přesný napouštěcí systém plynů, řízený programem v LabView. Úkolem bude modifikovat a doplnit řídící program o modul zprostředkovávající čtení tlaků měřených ionizačními vakuoměry přes sériové rozhraní. Uživatel by měl mít možnost snadno přepínat zobrazované jednotky tlaku a případně i číst a řídit další parametry měrek (vypínání/zapínání žhavicího vlákna, změna emisního proudu apod.).
Příprava a zkoumání samoorganizovaných nanostruktur Vedoucí: Doc. RNDr. Karel Mašek, Dr.
Anotace:
V navrhovaném projektu se jedná o přípravu nanostrukturní vrstvy oxidu wolframu na monokrylických površích mědi (110) a (100). Během posledního období byla zkoumána zejména nanostruktura vzniklá na povrchu (110). Na tomto povrchu roste oxid wolframu ve formě téměř jednodimenzionálních struktur (dlouhých rovnoběžných útvarů). Tento systém je možné použít jako modelový pro další výzkum fyzikálně chemických vlastností. Struktura dopovaného oxidu wolframu byla zatím zkoumána pouze ve formě tenkých vrstev. Studium přípravy a vlastností dopovaných nanostrukturních systémů je tedy prvním z kroků k širšímu výzkumu těchto vrstev se speciální morfologií.
Nanostrukturní vrstvy oxidu wolframu budou připravovány v podmínkách ultravysokého vakua (UHV) metodou vakuového napařování v proudu atomárního kyslíku. Případné dopování povrchů těchto vrstev bude prováděno vakuovým napařováním malého množství aktivních kovů. Struktura vrstev bude zkoumána metodou Reflexní difrakce elektronů na odraz (RHEED) a jejich chemické složení a stechiometrie metodou Rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS). Výsledná morfologie vrstev bude změřena pomocí rastrovacího mikroskopu atomárních sil (AFM). Složením výsledků výše zmíněných metod dostaneme kompletní popis struktury a morfologie studovaných vzorků
Studium stability dispergovaného Rh v oxidu ceru (aneb jak s ním zacházet, aby na něj molekuly rády sedaly a potom navzájem interagovaly)Vedoucí: Doc. RNDr. Václav Nehasil, Dr.
Konzultant: Mgr. Zdeněk Rafaj
Anotace:
Metodou rentgenové fotoelektronové spektroskopie a Termodesorpční spektroskopie budeme zkoumat stabilitu systému Rh-CeOx a jeho interakci s molekulami plynů. Jedná se o systém, který je potenciálně využitelný při oxidaci CO, disociaci NO atd., tedy v průmyslových a automobilních katalyzátorech.
Diagnostika plazmatu s pomocí vysokofrekvenčních metod Vedoucí: Doc. Mgr. Pavel Kudrna, Dr.
Můžeme ohřívat plazma rekombinací? Vedoucí: RNDr. Štěpán Roučka, Ph.D.
Anotace:
Cílem projektu je zjistit, jestli elektron-iontová rekombinace v plazmatu může vést k efektivnímu ohřevu elektronů. Odpověď na tuto otázku budeme hledat numerickým řešením Boltzmannovy kinetické rovnice.
Kalibrace závislosti vlnové délky laserových diod na proudu a teplotě pro potřeby Cryo-SA-CRDS experimentu Vedoucí: Mgr. Petr Dohnal, Ph.D.
Jak optimalizovat profil laserového paprsku? Vedoucí: Mgr. Petr Dohnal, Ph.D.
Konstrukce radiofrekvenčního obvodu iontové pasti Vedoucí: Doc. RNDr. Radek Plašil, Ph.D.
Zesilovače proudu pro sondovou diagnostiku plazmatu Vedoucí: Prof. RNDr. Milan Tichý, DrSc.
Anotace:
Předmětem projektu je porozumět zapojení již sestaveného a funkčního zesilovače, a sestavit aparaturu pro proměření rychlosti jeho odezvy v impulzním provozu. Provést měření, a navrhnout a případně i vyzkoušet úpravy zapojení, které by vedly ke zrychlení jeho odezvy v impulzním provozu. Práci studenta odhaduji zhruba na 3-4 týdny. Student by měl znát alespoň základy elektronických obvodů.
Kapesní optická pinzetaVedoucí: RNDr. Libor Nouzák, Ph.D.
Konzultant: Doc. RNDr. Jiří Pavlů, Ph.D.
Anotace:
Princip tzv. optické pinzety je již dobře znám. V praxi se používá k manipulaci buněk a nanočástiv v mikroskopech. Cílem projektu je návrh realizace takové pinzety z běžných dílů v laboratoři, abychom mohli manipulovat studovanými prachovými zrnky.
Mapa rychlých měřeni parametrů plazmatu v magneto-obálce Vedoucí: Mgr. Tereza Ďurovcová
Konzultant: Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc.
Anotace:
Matfyzácký přístroj BMSW monitoruje rychlé změny parametrů plazmatu v okolí Země. Cílem projektu je vytvořit interaktivní mapu jeho rychlých měření pro další využití.
Změny turbulence ve vnějších oblastech magnetosféry Vedoucí: Mgr. Alexander Pitňa
Konzultant: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc.
Anotace:
Obrázek: Přístroj BMSW postavený na KFPP. V současné době nejrychlejší přístroj měřící rychlostní rozdělení iontů ve slunečním větru.
Koncentrace plazmatu ve vnitřní magnetosféře Vedoucí: Doc. RNDr. František Němec, Ph.D.