Katedra fyziky povrchů a plazmatu

Nabídka témat studentských projektů ve šk. roce 2025/2026

zobrazit předchozí rok (2024/2025), další rok (2026/2027)

Přihlášky na podzimní SFG je třeba podat do 15. listopadu 2025, na jarní SFG je třeba podat do 15. května 2026, na letní projekty KFPP se hlaste v červnu a v průběhu prázdnin 2026, ostatní projekty průběžně.

Proč zkusit projekt na KFPP?

příležitost nezávazně si vyzkoušet vědu — projekty souvisí s aktuálním výzkumem
rozsah je typicky 14 dní v létě (letní projekty) nebo během semestru (např. 1 odpoledne týdně) pro ostatní projekty
zajímavé a zpracovatelné téma — všechno potřebné vás naučíme
možnost navázání — z projektu může být základ bakalářky
finanční odměna v podobě stipendia — může to být příjemná letní brigáda
chcete u nás dělat projekt, ale z nabídky projektů vás nic nezaujalo? Napište J. Pavlů a něco spolu vymyslíme...

Studentské fakultní granty (zadané na podzim)

Senzory pro mikroskopie STM/AFM s atomárním rozlišením na površích pevných látek. (Prof. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc.)
Poloha plazmapauzy na základě vlnových měření (Prof. RNDr. František Němec, Ph.D.)

Detaily:

Senzory pro mikroskopie STM/AFM s atomárním rozlišením na površích pevných látek.

Vedoucí: Prof. RNDr. Ivan Ošťádal, CSc.

Anotace:

Skenovací tunelová mikroskopie (STM) a mikroskopie atomárních sil (AFM) jsou dnes nepostradatelnými technikami ve fyzice povrchů. Průlomem v jejich vývoji se stalo použití tzv. q-plus senzoru, který umožnil kombinaci obou technik v jednom měřicím systému. Jde o spojení s řadou výhod a nových možností při zkoumání struktury povrchů a procesů na površích pevných látek v podmínkách ultra-vakua. Q-plus senzor lze připravit i v laboratorních podmínkách a jeho použití umožňuje modifikace stávajících STM systémů na kombinovanou STM/AFM verzi – jako v případě jednoho ze systémů na našem pracovišti.

Téma studentského fakultního grantu (SFG) se týká optimalizace několika vybraných postupů při přípravě q-plus senzoru na přenosné, magneticky uchycené kapsli umožňující výměnu senzoru v experimentální komoře. Jde zejména o přípravu miniaturních wolframových hrotů a postupů při kontaktování křemenného rezonátoru. Práce zahrnuje i testování připravených senzorů, které měří silové působení na základě posunutí rezonanční frekvence. Součástí projektu je porozumění fyzikálním principům STM a AFM a seznámení se s technikami měření a zobrazování povrchových struktur. Během řešení bude mít student možnost prakticky poznat ultra-vakuová zařízení, přípravu experimentů a měření.

Náplň a cíle projektu pro návrh SFG budou upřesněny „na míru“ v rámci setkání se zájemcem.

q-plus senzor s křemenným rezonátorem ve tvaru ladičky, na jejímž horním raménku je přichycen wolframový hrot. Nosný keramický disk má průměr 6,6 mm.

Sestava pro elektrochemické leptání wolframových hrotů z drátku o průměru 0,1 mm. Požadovaná délka hrotů je asi 1 mm při průměru kolem 20 μm. Mytí a manipulace s hroty, aniž by jejich špička o poloměru křivosti v řádu desítek nanometrů přišla s čímkoliv do kontaktu, se jeví jako velký problém – nicméně řešitelný.

Poloha plazmapauzy na základě vlnových měření

Vedoucí: Prof. RNDr. František Němec, Ph.D.

Anotace:
Plazmapauza je hranice oddělující husté plazma uvnitř zemské plazmasféry od výrazně řidčího plazmatu vně. Její poloha je významná - mimo jiné - s ohledem na šířící se elektromagnetické vlny, které podstatným způsobem ovlivňuje. Poloha plazmapauzy může být určena buď přímo z hustotních měření nebo na základě skokové změny pozorovaných vln na této hranici. Předmětem projektu je identifikace polohy plazmapauzy ve vlnových datech, její charakterizace v závislosti na relevantních parametrech a srovnání s in-situ měřenými koncentracemi plazmatu.