KFPP vypisuje malé vědecké projekty pro studenty 1. a 2. ročníku fyziky. Řešení projektů, jejichž nabídka je níže, bude probíhat od června do září 2025, tedy hlavně v době prázdnin. Během té doby se můžete seznámit podrobněji se sice drobným, ale konkrétním a aktuálním problémem, který na katedře řešíme. Vaše pomoc při řešení bude velmi vítaná.
A co bude výsledek projektu? Krátká prezentace na společném setkání řešitelů a vedoucích, které se bude konat na konci září 2025 (pravděpodobně ve středu 24. září dopoledne). Za úspěšné řešení projektu získáte odměnu 8000,-Kč, a to formou mimořádného stipendia.
Jak jsou volena témata projektů? Tak, aby i začínající student mohl na projektu pracovat. Často jsou k řešení využívány běžně užívané programy nebo již známé metody a řešení projektu spočívá hlavně v jejich vtipném použití, inovaci postupu nebo zpracování většího objemu dat.
Kdo mi při řešení projektu poradí? U každého projektu je obvykle uveden jeden vedoucí a jeden student magisterského nebo postgraduálního studia, na které je možné se vždy obrátit s dotazem.
Co musím udělat, abych mohl s projektem začít? Není třeba žádných větších formalit, pouze zajít za pracovníkem (jehož e-mail je u tématu uveden) a vyslovit buď přání projekt řešit nebo se informovat podrobněji o tom, co by Vás čekalo a podle toho se rozhodnout.
Kolik času mi řešení zabere? Projekty jsou vypsány tak, aby zabraly 10–12 plných pracovních dnů. Pokud chcete však o prázdninách obětovat více času, získáte lepší výsledky a větší odměnu (po dohodě s vedoucím projektu).
Přináší řešení projektů nějakou výhodu? Kromě vyzkoušení si vlastní tvůrčí práce a drobné finanční odměny také možnost pokračování při řešení fakultních studentských projektů v dalším semestru, případně, pokud Vás tématika zaujme, i další pokračování při řešení bakalářské práce. Navíc si i zkusíte způsob, jak o svém projektu na úrovni informovat ostatní spolužáky nebo pracovníky, což se v dalších letech bude hodit i pro jiné prezentace.
Elektrochemická impedanční spektroskopie (EIS) představuje důležitou metodu hojně využívanou při výzkumu a charakterizaci elektrochemických systémů, jako jsou elektrolyzéry vody, baterie nebo palivové články, a to jak v akademickém výzkumu, tak v průmyslové praxi. Princip metody spočívá v aplikaci střídavého napětí nebo proudu na studovaný systém a následném měření frekvenční závislosti získané elektrochemické odezvy. S aplikací této techniky se však pojí několik praktických výzev, především správné nastavení amplitudy signálu a rozsahu měřených frekvencí, ale také volba a interpretace vhodných ekvivalentních elektrických obvodů využívaných k simulaci a zpracování naměřených dat. Cílem tohoto projektu je detailně porozumět využití EIS při studiu elektrolyzéru vody, optimalizovat měřicí parametry (amplitudu a frekvenční rozsah) s ohledem na charakter zkoumaného systému a provést předběžnou analýzu naměřených dat pomocí simulací ekvivalentních obvodů.
Magnetronové naprašování je perspektivní metoda přípravy tenkých vrstev, kterou ve Skupině nanomateriálů využíváme k tvorbě katalytických materiálů pro vodíkové technologie. Současné manuální ovládání naprašovacích parametrů (napětí/proud) omezuje naši flexibilitu, zejména při přípravě multimetalických vrstev, kde je výhodné dynamicky řídit rychlosti naprašování jednotlivých prvků. Cílem projektu je pomoci s automatizací procesu naprašování a v případě úspěchu připravit touto metodou tenké vrstvy odlišných vlastností a zhodnotit možné limity tohoto přístupu.
XPS (X-ray photoelectron spectroscopy) je metoda určená k chemické analýze vzorků. Pomocí rentgenky je generováno charakteristické rentgenové záření, kterým je ozařován vzorek. Ze vzorku jsou emitovány elektrony podle pravidel Einsteinova fotoelektrického jevu. Energie těchto elektronů je analyzována hemisférickým analyzátorem, což umožňuje určení chemického složení vzorku.
Cílem této práce je popsat závislost mezi energetickým rozlišením našeho systému a intenzitou signálu. Energetické rozlišení je dáno dvěma hlavními parametry: Velikostí vstupní štěrbiny hemisférického analyzátoru a parametrem nazývaným „pass energy“, tj, kinetickou energií elektronů v analyzátoru. Kromě toho vstupuje do hry několik dalších parametrů, které lze optimalizovat. Zlepšování energetického rozlišení vždy nevyhnutelně vede ke snížení intenzity signálu a nutnosti měřit delší dobu. Úkolem je optimalizovat nastavení přístroje a charakterizovat vztah mezi energetickým rozlišením a intenzitou signálu.
Dobrovolná možnost: Otestovat ozařování vzorku UV světlem a udělat analýzu podobnou předchozímu bodu. Zde by bylo potřeba použít UV diodu a pomocí standardních optických komponentů světlo fokusovat na vzorek. Emitované fotoelektrony v tomto případě mají energie v řádu jednotek elektronvoltů a je možné je použít ke studiu valenčního pásu a elektronových stavů v okolí Fermiho meze.
Na našem pracovišti se již dlouhá léta zabýváme elektrolyzéry vody s protonově vodivou membránou (PEM-WE). V kontextu vodíkového hospodářství se jedná o velmi perspektivní technologii, která umožňuje přeměňovat energii z obnovitelných zdrojů na vodík – v současnosti je celosvětově instalováno přibližně 450 MW PEM-WE. Tyto elektrolyzéry však obsahují katalyzátory z drahých kovů, jejichž zásoby jsou omezené. Naproti tomu elektrolyzéry s aniontově vodivou membránou (AEM-WE) pracují s dostupnějšími katalyzátory, typicky na bázi Ni, Fe a Co. Tato technologie je však teprve v počáteční fázi vývoje a je nutné vyřešit ještě řadu výzev, než bude možné ji průmyslově využít.
Cílem projektu je seznámit se s oběma technologiemi, připravit jednoduché katalytické vrstvy, sestavit jak PEM, tak AEM elektrolyzér a vyhodnotit jejich účinnost v testovacích stanicích.
Vodíkové palivové články mají své místo mezi "čistými" zdroji energie. V rámci projektu se řešitel seznámí s problematikou vodíkových palivových článků s polymerní membránou, vyzkouší si např. sestavení testovací cely, charakterizaci různými metodami, testování s vodíkem a zátěžové testy.
Zváni jsou všichni uchazeči se základní znalostí elektroniky a programování
Popis projektu:
Převodníky AD a DA s vysokým rozlišením mají svá specifika. Například tzv. kvantizační šum začíná být pro rozlišení vyšší než 16 bitů srovnatelný s bílým šumem. Studium takových převodníků je proto atraktivní pro studenty se zájmem o elektroniku.
Pomocí převodníků firmy Texas Instruments, 24-bitového ADC1220 a 16-bitového DAC80502-02, umístěných na modulech s tištěnými spoji, jsem sestavil praktikální úlohu nazvanou Sigma-Delta ADC. Moduly jsou hardwarově řízeny z USB portu počítače. V této úloze jsou převodníky řízeny programy dodanými výrobcem, a využití převodníků je tak omezené vlastnostmi softwaru. Úkolem studenta by bylo:
1) Zjistit, zda by bylo možné sestavit uživatelský ovládací program alespoň na jeden z obou převodníků, a rozšířit tak možnosti úlohy. 2) Posoudit vhodnost současného zadání této úlohy a navrhnout případné změny.K dispozici je funkční sestava úlohy, zahrnující počítač, osciloskop, digitální voltmetr, kabeláž a potřebné napájecí zdroje
In this project, we will use machine learning methods to establish a reference magnetic field dataset for BMSW1 data. The BMSW is a solar wind monitor onboard the Russian Spektr-R spacecraft2, which was launched on July 18, 2011. A plasma monitor is usually most effective when paired with magnetic field data, but this spacecraft did not provide magnetic field data. Therefore, we will establish a reference magnetic field dataset to support the BMSW data. The reference dataset will be built up via a machine learning model using the L1 observations as input.
1. BMSW (https://aurora.troja.mff.cuni.cz/spektr-r/project/index.php) 2. Spektr-R (https://www.russianspaceweb.com/spektr_r.html) 3. Python regression method (https://machinelearningmastery.com/regression-tutorial-keras-deep-learning-library-python)Barva předmětu vzniká tím, jak odráží světlo. Tento proces zahrnuje dvě hlavní složky: pigmentovanou barvu a strukturní barvu. Jak vlastní pigmenty, tak povrchové struktury v mikroměřítku ovlivňují, jak se nám objekt jeví, ale barvu vytvářejí velmi odlišným způsobem.
Pigmenty vytvářejí barvu absorbováním určitých vlnových délek (nebo barev) světla. Například chlorofyl je pigment, který dodává rostlinám jejich barvu tím, že absorbuje všechny barvy kromě zelené (obrázek 1A). Zbývající zelené světlo se odráží od rostliny do našich očí.
Na druhé straně strukturální barva vzniká selektivním odrazem nebo absorpcí určitých barev v důsledku interakce světla s mikroprvky, jako jsou difrakční mřížky, fotonické krystaly a plasmonické metamateriály (obrázek 1B). Strukturální barva je zodpovědná za zářivé barvy pavích per, motýlích křídel, opálů a barevného skla.
Některá zvířata jako chobotnice a chameleoni dosahují adaptivního maskování změnou jak pigmentů, tak mikrotextur jejich kůže. Vědci doufají, že tento fenomén využijí k návrhu mikrostruktur, které vylepšují, stíní nebo manipulují se světlem pro pokročilé technologie, jako je kamufláž, maskování a technologie proti padělání.
Cílem projektu bude pozorovat strukturu motýlích křídel nebo páví peří pod skenovacím elektronovým mikroskopem (SEM) a korelovat mikrostrukturu s emitovanou barvou.
Diferenciální hmotnostní spektroskopie je experimentální metoda používaná pro studium chemického složení plynných nebo kapalných vzorků při atmosférickém tlaku. Na našem pracovišti se diferenciální hmotnostní spektroskopie standardně používá na výstupu chemických nebo elektrochemických reaktorů pro modelové i reálné katalyzátory [1, 2]. Doposud byla diferenciální hmotnostní spektroskopie aplikována na plynné směsi. Při měření plynná směs expanduje do vakua přes vhodnou netěsnost a následně je analyzována hmotnostním spektrometrem.
Cílem tohoto projektu bude experimentální ověření nového druhu netěsnosti, který umožní expanzi par do vakua pro kapalné vzorky. Realizace takovéto netěsnosti rozšíří okruh zkoumaných vzorků na kapalinové výstupy elektrochemických reaktorů.