UFY007

9.  Vířivé (Foucaultovy) proudy

 

            Statické magnetické pole () proniká do objemu nemagnetického vodiče téměř beze změny. Časově proměnné magnetické pole vyvolá díky elektromagnetické indukci ve vodiči indukované elektrické pole E1

 

,

které dá vzniknout indukovanému proudu s hustotou

.

Do válcového vodiče, jehož osa je shodná s osou z,  proniká homogenně pole . Indukovaná hustota proudu leží v rovině kolmé na osu z

,

použijeme-li válcové souřadnice. Indukované proudy tečou v soustředných kružnicích. Jednu z nich, o poloměru  si vybereme jako dráhu cirkulace v Maxwellově – Faradayově rovnici. Vznikající elektromotorické napětí je dáno vztahem

.

Protože platí, že

a odtud

                                             a          .

Indukované (vířivé) proudy tečou v soustředných kružnicích v rovině kolmé na osu z a jejich intenzita je úměrná , jsou největší na okraji vodiče. Povšimněte si, že jejich smysl je takový, že pole , které vytvářejí, kompenzuje podle Lenzova pravidla změnu pole . Při harmonické časové změně pole  je

.

Intenzita vířivých proudů roste s frekvencí střídavého magnetického pole. Povšimněte si, že indukované proudy a tedy i jimi vyvolané indukované magnetické pole je fázově posunuté

(- π/2) oproti budícímu střídavému magnetickému poli.

            Vířivé proudy mají za následek disipaci energie ve vodiči ve formě Jouleova tepelného příkonu. Element příkonu absorbovaný v elementu objemu je

                                   .

Po integraci přes celý objem vodiče dostaneme příkon absorbovaný nositeli náboje ve vodiči

                                   .

Objem vodiče je a tedy

                                   .

Časová střední hodnota Jouleova příkonu na jednotku objemu je

,

poněvadž .  Tepelný příkon je tedy tím větší, čím je vodič masivnější (velký rozměr a), čím lépe vede elektrický proud (větší σ) a čím je vyšší frekvence ω střídavého magnetického pole.

Pro přesnější výpočet, zejména při vyšších frekvencích střídavého magnetického pole, je třeba uvážit i vliv polevyvolaného indukovanou hustotou proudu  a dále polem  indukovaného proudu a tak dále. Výsledkem jsou výrazy s Besselovými funkcemi.

            Rozdělíme-li masivní vodič do tenkých desek nebo vláken, navzájem izolovaných,  ve směru působícího magnetického pole, lze výrazně snížit tepelný příkon vířivých proudů. Místo vodiče ve tvaru válce o poloměru a použijeme svazek vodivých drátů s poloměrem b = a/n tak, aby celkový objem byl zachován.

Jha transformátorů a tlumivek a také jádra cívek se proto konstruují složená z izolovaných plechů, navinutých pásků nebo lisovaných feromagnetických prášků. Jádra s feritů mají malou elektrickou vodivost, proto také účinně potlačují ohřev vířivými proudy. Vířivé proudy se naopak využívají k ohřevu v indukčních pecích, v nichž lze tavit i kovy s vysokou teplotou tání. Stejný princip využívá i mikrovlnná trouba.