Stanislava Šafratu lze bez nadsázky považovat za otce kryogeniky a fyziky nízkých teplot v bývalém Československu. Narodil se 9.9.1925 v Oskurni, navštěvoval Reálné gymnázium v Bratislavě a Vyšší průmyslovou školu v Praze. V roce 1949 absolvoval Přirodovědeckou fakultu UK v Praze, kde o tři roky později ukončil vědeckou aspiranturu z fyziky. Jeho vědecký rozhled a aktivity měly vždy velmi široký záběr, o čemž svědčí i monografie V. Petržílka, S. Šafrata: Elektřina a magnetismus, vydaná v roce 1953.
S. Šafrata byl zakladatelem a dlouholetým vedoucím Oddělení nízkých teplot (ONT), prvního nízkoteplotního pracoviště v tehdejším Československu. Hlavním úkolem ONT, založeném v roce 1955 jako součást Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, byla příprava polarizovaných jaderných terčíků pro tehdy perspektivní směr studia jaderných reakcí, ale probíhaly zde i experimenty s orientovanými jádry a studium supravodivých materiálů. Široký ohlas mají zejména práce o rozptylu elektronů na orientovaných jádrech holmia, studium magnetických vlastností dusičnanu cerito-hořečnatého, kdy byla část magnetických atomů ceru nahrazena nemagnetic-kým lanthanem a adiabatickou demagnetizací této látky byla získána tehdy rekordně nízká teplota 0,67 mK (tyto studie byly základem pro vytvoření světově uznávané teplotní stupnice do 2 mK) či detekce „zakázaných“ přechodů jaderné magnetické rezonance s využitím vysoce citlivé squidové metodiky. K realizaci takových experimentů bylo zapotřebí vyvinout potřebnou kryogenní techniku a postupy, které se neobejdou bez kapalného helia. Ve spolupráci s akademikem P. L. Kapicou a státním podnikem Ferox Děčín byl vyvinut heliový zkapalňovač, který byl v ONT instalován a spuštěn 13. dubna 1960. Na spolupráci s ONT profitovala firma Ferox v Děčíně, v jejímž výrobním sortimentu byly heliové zkapalňovače, Dewarovy nádoby a kryostaty. Byla vyvinuta mnohovrstvá superizolace a v praxi použita při výrobě nádob na kapalný dusík a helium, spolupracovalo se i při vývoji kryokauteru používaném ve zdravotnictví pro odstraňování některých typů nádorů.
Z pozice vedoucího ONT S. Šafrata inicializoval založení dalších nízkoteplotních pracovišť, zejména v Brně a v Košicích. Organizoval Letní školy fyziky nízkých teplot jako způsob vzdělávání v oboru. V roce 1977 pak ONT přešlo v rámci reorganizace pod Fyzikální ústav (FZU) AVČR. S. Šafrata se významnou měrou zasloužil o založení katedry fyziky nízkých teplot (KFNT) na MFF UK (KFNT oficiálně zahájila činnost k 1. 9. 1981 jako společné pracoviště MFF UK a FZU) a následně byl celou dekádu jejím vedoucím. ÿ p>
Stanislav Šafrata byl mezinárodně uznávaným odborníkem a reprezentoval naší vědu a techniku v řadě mezinárodních organizací. Od mládí absolvoval řadu zahraničních pobytů, např. na Standford University (J. Whitley, W.A. Little), v Ústavu Fyzikálních Problémů v Moskvě (P.L. Kapica) či Oxford University (N. Kurti) a zkušenosti nabyté na těchto špičkových pracovištích uváděl do každodenní praxe na svém oddělení v Řeži. Byl zakládajícím členem International Cryogenic Engineering Committee (ICEC) a působil jako předseda komise A1 International Institute of Refrigeration (IIR), kde byl u příležitosti 23. Mezinárodního kongresu chlazení IIR oceněn Medailí za zásluhy - jedním z nejvyšších ocenění této mezivládní organizace, založené v roce 1908 v Paříži, sdružujících 62 států. Byl také jedním ze zakládajících členů organizačního výboru konference Cryogenics, která se s dvouletou periodicitou za 40 let stala významným mezinárodním setkáním pro obor fyziky i techniky nízkých teplot. Aktivně působil jako člen komise nízkých teplot C5 při Mezinárodní unii teoretické a aplikované fyziky (IUPAP). Byl dlouholetým členem redakčních rad časopisů Cryogenics a Journal of Low Temperature Physics (JLTP). Aktivně se účastnil spolupráce se Spojeným Ústavem Jaderného Výzkumu (SUJV) v Dubně, tato práce vedla k významnému ocenění, kdy se společně s kolegy Fingerem a Janoutem stal v roce 1984 laureátem státní ceny. Jako projev mezinárodního uznání jeho osobnosti v oboru lze chápat přidělení celosvětové konference nízkých teplot LT 21 s 1500 účastníky v roce 1996 Praze. S. Šafrata společně s F. Pobellem této konferenci předsedali.
Stanislav Šafrata zemřel ve věku 94 let dne 24. ledna roku 2020.