5.1.5. Vliv konečného vstupního odporu zesilovače a koeficientu zesílení

V případě, že R_i je konečné, nelze proud tekoucí vstupem zesilovače i_s zanedbat a výraz (5.1) přejde ve vztah

(5.4)

Vezmeme-li v úvahu, že E₀ = - A.E_i, dostaneme po úpravě výraz:

takže:

(5.5)

kde faktor β je dán výrazem

Vypočteme si napětí vytvořené na vstupu operačního zesilovače E_i jestliže uvažujeme obvod zpětné vazby jako dělič. Jestliže uvažujeme i vstupní odpor operačního zesilovače R_i dostaneme:

Odtud vypočteme poměr napětí

tj. ,

koeficient β je tedy koeficientem děliče vytvořeného zpětnou vazbou. Je tedy

E₀ = (vztah pro ideální OZ). ,

kde A je zesílení zesilovače a β je koeficient zpětné vazby z výstupu na vstup zesilovače. Jestliže vezmeme v úvahu i výstupní odpor operačního zesilovače R_v a zatěžovací odpor R_L zesilovače dostaneme

,

kde

pro μ < < 1 platí

Veličina μ představuje chybu při zesílení u reálného operačního zesilovače. Jako příklad si uvedeme operační zesilovač mající tyto parametry: A = 10⁵, R_i = 100 kΩ, R_v = 100 Ω. Hodnoty obvodových prvků: R₁ = 10 kΩ, R_o = 10 kΩ, R_L = 10 kΩ. Relativní chyba vzhledem k ideálnímu operačnímu zesilovači je ε_r = 0,12 %.

Vstupní impedance reálného operačního zesilovače