Vedoucí: RNDr. Jiří Pavlů, Ph.D.
Stav projektu: volný
Anotace:
Prachová zrnka, tedy objekty mikrometrových rozměrů, jsou nedílnou součástí vesmíru, resp. vesmírného plazmatu. Jako každý předmět v plazmatu nabíjí se i tento prach na potenciál blízký potenciálu plazmatu. Obecně je výsledný náboj prachu dán bilancí mnoha procesů, jejichž teorie nebyly ve většině případů dosud plně popsané. V naší laboratoři se snažíme přispět k těmto vědomostem laboratorní simulací, kde měříme výsledný náboj jednotlivých prachových zrn za různých podmínek.
Jedna z možností, jak určit konečný náboj prachového zrnka, je nechat ho propadnout speciálním detektorem, který změří indukovaný náboj jednoduchým zesilovačem. Pro vývoj tohoto detektoru je třeba sestrojit makroskopickou analogii tohoto experimentu a provést na ní ověřovací měření. Zmíněné řešení lze doplnit o pomocný detektor, na který prachové zrnko (či jeho analog) dopadne a který změří odvedený náboj obdobným způsobem.
Úkoly
1. Navrhnout makroskopický model detektoru náboje a jednoduchou detekční elektroniku.
2. Realizovat návrh včetně programu na sběr dat.
3. Provést sérii testovacích měření.
4. Zhodnotit výsledky a doporučit případné úpravy pro detekování náboje prachových zrn.
Seznam odborné literatury
[1] L. Eckertová a kol., Fyzikální elektronika pevných látek, Univerzita Karlova, Praha, 1992.